16.kapitola
,, Návrat"
Druhý den ráno přišel doktor Michaela zkontrolovat. Věděl, co se v noci stalo, takže se nedivil tomu, že Michael teď vypadá ještě hůř, než když ho sem přivezli. Vzal si Johna stranou a vysvětloval mu. ,, Pan Jackson teď vypadá sice velmi nemocně, ale to je jen důsledkem nervového vyčerpaní a taky nevyspání. Ta bodná rána se ale hojí dobře. Propustím ho do domácího léčení, protože nemocniční prostředí jeho psychice nikterak nepřidá. " John souhlasil a hned šel tu dobrou zprávu sdělit i Michaelovi. Doktor ho ještě vyrušil ,, a prosím vás, žádné prudké pohyby a za čtyři dny přijďte na kontrolu. " Michael i John přikývli. Za chvilku přivezl Roger Kirsten a Amy. Ještě nic nevěděli o nočním útoku a tak se při pohledu na Michaela, který byl hrozně bledý a pod očima měl tmavé kruhy, trochu vyděsili. ,, Michaeli, miláčku je ti dobře? " starala se Kirsten, když ho objala a políbila. ,, Jo. A teď, když jste tady, je mi ještě líp. Pojedeme, prosím odtud? " Kirsten se na něj moc hezky usmála. Ještě než pomohli Michaelovi vstát, vylezla si k němu Amy a šeptala mu do ucha. ,, Kiki mi koupila novou knížku. Pohádkovou. Až mi bude číst, tak můžeš taky poslouchat. " ,, Pohádky? No tak to už se moc těším. " zazubil se na ní Michael.
Konečně opustili nemocnici. Zdálo se ale, že Michael domů nepospíchá. Pořád se ptal, jestli se nezastaví třeba u Rogera, nebo u Jacka, nebo že by se mohli zajít podívat třeba do ZOO. John mu na všechno ale odpovídal záporně, nakonec rozhodně řekl ,, Kdepak Michaeli, ty se teď podíváš leda tak do své postele. " Všichni se tomu zasmáli, až na Michaela, který se v autě ponořil ještě hlouběji do sedačky. Když zastavili před Neverlandem, Amy nadšeně vyběhla z auta. Sotva se ale přiblížili ke vchodovým dveřím, nastal problém. Michael se zastavil a nedokázal jít dál. Teprve teď Johnovi a Kirsten došlo, co znamenaly Michaelovy pokusy o prodloužení cesty. On se bál jít domů. Díval se na dveře a nebyl schopný pohybu. Kirsten s Johnem se po sobě podívali. Nic neříkali, bylo jim jasné, že Michael se musí se strachem vyrovnat podle vlastního tempa. I kdyby venku měli stát třeba půl dne, nebudou ho do ničeho nutit.
Amy jakoby vycítila Michaelův strach. Mlčky došla až k němu a vložila svou maličkou ručičku do té jeho. Michael si ani nevšiml, že k němu přišla, takže když ucítil, jak pevně se ho chytila, překvapeně se na ní podíval. Amy udělala krok blíž ke dveřím a Michael ji nejistým krokem následoval. Culila se na něj a on se konečně taky usmál. Kirsten si oddychla a vzala Michaela za druhou ruku. Společně vešli dovnitř. Michael se děsil toho, co tam uvidí, ale jeho obavy byly zbytečné. Všude bylo uklizeno, jako by se tu ani nic nestalo. Teprve teď se úplně uklidnil a s úsměvem vedl Kirsten do svého pokoje, který bude teď i její. Pak se otočil na Amy ,, Chtěla bys taky svůj pokoj? " Amy rychle kývala hlavou, křičela ,, Joooo " a zatleskala rukama. Michael jí vzal do pokoje, který byl vedle hned toho jejich. V tu chvíli se Amy rozplakala. ,, Broučku co se děje? " ptala se jí Kirsten. ,, Já .. já ..já tu nemám svoje hračkýýýýý. " kvílela Amy a Michael se k ní sklonil. ,, Víš co? Řeknu Johnovi a on pro tvoje hračky zajede. " Amy ještě párkrát popotáhla, pak si do rukávů otřela slzy a přikývla. Koukala na Michaela svýma velkýma očima a čekala. Ten se rozesmál. ,, Dobře, jdu mu to říct hned. "
Byl čas oběda, tak se najedli a pak měla jít Amy na chvíli spát. I Michael si šel lehnout. Když ho Amy viděla v posteli, vlezla si k němu i s novou knížkou. Prohlíželi si obrázky, dokud nepřišla Kirsten. Ta se musela smát, když je viděla. Oba byli v pyžamu a náruživě diskutovali o tom, která pohádka se bude číst. ,, Hele vy dva, jestli se budete hádat, nebude pohádka žádná. " zlobila se naoko. Michael i Amy poslušně přestali a podali Kirsten knížku. Ta začala číst hned první pohádku. Nebyla ani v polovině stránky, když slyšela spokojené oddychování. Zvedla hlavu a usmála se. Nebyla to totiž Amy, kdo usnul.
Nezapomeňtě komentovat :-)