Susieajejipovidka | 18. kapitola

   ,, Napadlo mě, jestli by nebylo lepší, kdybychom se teď míň vídali. Určitě si potřebujete urovnat svůj život a já .. nechci vám překážet. " Teď už plakal hodně a doufal, že mu to Caroline rozmluví. Ta ale nejdřív mlčela a potom řekla něco, co Michael vůbec nechtěl slyšet. ,, Michaeli, já .. myslím, že lepší bude, když už se nebudeme stýkat vůbec. Vy se mi moc líbíte, ale já si teď potřebuji všechno urovnat a nechci vám dávat zbytečné naděje. Promiňte. " plakala a dívala se mu do očí. Měla o něj strach, protože Michael se teď tvářil, jako by mu někdo vrazil nůž přímo do srdce. Jenže on se tak nejen tvářil, on se tak i cítil.

   Když jí navrhoval, že se budou vídat míň, aby ve snu by ho nenapadlo, že s tím bude souhlasit, natož že už ho nebude chtít vidět vůbec. Hrozně ho teď mrzelo, že radši nemlčel. Měl pocit, že se dusí, musel odsud hned pryč. Vstal z postele a dopotácel se do svého pokoje. Zamířil hned koupelny. Sklonil se nad umyvadlo, pevně se držel jeho okrajů a zhluboka dýchal, aby ho přešlo nutkání zvracet. Když se trochu uklidnil, zalezl do postele a opět se schoval s pláčem pod peřinu.

   Netušil, že Caroline vedle v pokoji taky pláče a lituje toho. Ale neměla na vybranou, ona nevěděla, jestli chce být s Michaelem kvůli němu samotnému, nebo proto, že jí tolik připomíná Etana. Byla z toho nešťastná, nevěděla co dělat. Z uvažování jí vytrhli rodiče. Sestra jim hned ráno zavolala. Oba byli cestou do nemocnice nervózní, nevěděli, jak moc se na ně Caroline zlobí.

   S Etanem žila už od sedmnácti let, vzali se, když jí bylo devatenáct a jemu dvacet jedna let. Zemřel velmi mladý, bylo mu teprve dvacet sedm.

   Když vstoupili do pokoje, nervózně se na ní usmáli. Maminka k ní přistoupila a objala jí. Caroline její objetí opětovala. Pak se jí v náručí rozplakala. Oba jí utěšovali a objímali. Byli tak rádi, že už není k jejich lásce chladná. Zůstali u ní až do večera.

   Michael se probrečel do neklidného spánku. Zdál se mu hrozný sen. Byl v něm tak osamělý. Lidé kolem něj chodili, ale neviděli ho. Křičel o pomoc, ale nikdo ho neslyšel. Jako by ani neexistoval. Nakonec se se slabým výkřikem posadil. Protřel si oči a zadíval se ven. Už se skoro stmívalo, takže spal několik hodin. Nepřipadal si ale odpočatě.

   Znovu si položil hlavu na polštář a myslel na Caroline. Chápal, proč už ho nechce vidět, ale nevěděl, jak se s tím smířit.

   Na dveře někdo zaklepal a pak vstoupila sestra. Stačil jí jediný pohled na Michaela a hned věděla, že něco není v pořádku. Ve svém odhadu se nemýlila. Michael úplně hořel, třásl se a zdálo se, že sestru vůbec nevnímá. Pípla doktorovi, který se na Michaela ustaraně díval a pak s ním začal pomalu mluvit. ,, Michaeli? Posloucháte mě? " Michael se na něj nepodíval, vypadalo to, že má teď hodně práce s pozorováním svých rukou, ale přikývnul, že ho slyší. ,, Dobře, máte horečku. A to je moc špatně, protože vaše tělo už další horečku neunese. Takže vám zase nasadím kapačku a vy musíte hodně odpočívat, ano? "

   Michael jen odevzdaně přikývl. Nakonec ale přeci jen promluvil. Tichým hlasem požádal. ,, Můžete zavolat mámě? Aby přišla? " Sestra mu položila ruku na rameno a uklidňujícím tónem řekla. ,, Samozřejmě, že můžeme. Hned to udělám. " Usmála se na něj a opravdu odešla volat. Doktor ještě zavedl Michaelovi kapačku a nechal ho odpočívat.

   Neuplynula ani hodinka a Kathrin byla tady. Tiše došla k Michaelovi a vzala ho za ruku. ,, Jsem tady miláčku. " V tu chvíli se Michael rozplakal a mezi vzlyky vyprávěl, co se stalo. ,, Vzpomněla si .. a .. její manžel .. on umřel .. ona si teď .. chce si srovnat svůj život .. a já .. už mě nechce vidět .. chápu to .. ale moc to bolí .. mám .. já jí mám rád .. mám jí víc než rád. " Kathrin mu stírala z obličeje slzy a povídala mu. ,, Já vím, že jí máš rád, ona tebe jistě taky, ale nemá to teď jednoduché. Určitě tě zase bude chtít vidět, ale nejdřív se musí vyrovnat se ztrátou Etana a .. " Michael jí přerušil ,, Jak víš, že se jmenuje Etan? Neřekl jsem to. " Kathrin věděla, že udělala chybu, ale nesnažila se vymlouvat, odpověděla mu popravdě ,, Doktor mi to řekl ten večer, kdy se Caroline a Joseph pohádali. " Michael se posadil a nevěřícně se na ní díval. Vypadal, jako by přišel o hlas, ale pak se rozkřičel tak, jak u něj nikdy nebývá zvykem. ,, Tys .. Věděla si to a nic si neřekla!! Stejně jako ostatní si přihlížela tomu, jak se s Caroline sbližujeme a nic si neřekla!! Jak jste mohli?! "

   Kathrin se ho snažila uklidnit, bála se o něj. ,, Michaeli, no tak, uklidni se, nebo ti bude zase zle. Já jsem .. " Michael jí ale nenechal větu dokončit a znovu začal křičet. Věděl, že to není vůči ní fér, ale měl vztek na celý svět a jeho maminka byla bohužel jediná poblíž. ,, Přestaň mě utěšovat, jsi stejná jako ostatní, vůbec ti na mě nezáleží!! Jdi pryč!! Nechte mě všichni být!! " Svalil se na postel, schoval se pod peřinu a už nepromluvil. Litoval toho, že na maminku křičel. Všechno to byly nesmysly, nic z toho nemyslel vážně, ale on se cítil tak podvedený. Vykoukl zpod peřiny a chtěl se omluvit, ale maminka už v pokoji nebyla.