Susieajejipovidka | 6.kapitola

   Ráno se Caroline probudila se skvělou náladou, sestra se na ní dívala a měla radost s ní. ,, Vážně jste s ním mluvila? Jaké to bylo? " ptala se jí nadšeně a bylo na ní vidět, že i ona je jeho velká fanynka. ,, Bylo to stejné, jako když teď mluvím s vámi, nebo se svou rodinou. On je možná slavný, ale zároveň je to také jen člověk co chce normálně žít. Alespoň jsem z něj měla ten pocit. Když jsem mu řekla, že ho vůbec neznám, zdálo se mi, že ho to nadchlo. " vyprávěla Caroline s úsměvem na tváři.

   O patro níž se probudil i Michael. Když si vzpomněl na Caroline, usmál se, ale jinak se moc dobře neměl. To ponocování mu sebralo i ten trošek síly co za posledních pár dnů nabral. Cítil se hrozně unavený a už zase mu bylo špatně. Doktor byl u něj a netvářil se zrovna spokojeně. ,, Máte pořád horečku, musíte se snažit být v klidu. Zkuste myslet na něco hezkého. A hlavně musíte hodně spát. " Michael se na něj díval a snažil se jeho slova vnímat. Byl tak ospalý, že sotva udržel otevřené oči. ,, Teď spěte, za pár hodin budou výsledky z testů, tak vám přijdu říct, jak jste na tom. " Domluvil a odešel. Michael se snažil myslet na něco hezkého, ale nic ho nenapadalo. Měl strach. Vybavil si lidi, které měl rád, tomu aspoň trochu pomohlo být v klidu a usnout.

   Michael spal asi pět hodin, ale přišlo mu to jako pár minut. Znovu přišel doktor a s ním i Kathrin. ,, Jak se cítíte? " ptal se doktor, když se Michael trochu rozkoukal. ,, Unaveně. " ,, No abych pravdu řekl, není se čemu divit. Z testů jsme zjistili, že vám chybí spoustu vitamínů, pracoval jste úplně nadoraz. Vaše tělo už větší nápor nevydrželo. Dokázal byste si vzpomenout, kolik hodin denně jste spal tak týden před tím, než jste omdlel? " Michael sklopil hlavu. ,, Asi tak tři. Tři hodiny denně, protože bylo hodně zkoušek a já jsem nebyl unavený. Předtím ne. "

   ,, Proboha Michaeli! " řekla s trochu nazlobeným hlasem jeho maminka. Michael se na ní provinile díval. Bylo mu líto, že jí vyděsil a přidělával jí starosti. ,, Promiň mi to. " pípl a v očích se mu opět třpytily slzy. Kvůli té únavě byl i dost přecitlivělý. ,, To je pořádku miláčku, nikdo se na tebe nezlobí. Jen buď v klidu. " uklidňovala ho rychle Kathrin a hladila ho po tváři.

   ,, Michaeli, když budete pořádně odpočívat, mohli bychom vás tak za tři nebo za čtyři dny přemístit na normální pokoj. Tam si ale ještě pár dní a možná i týdnů pobudete. "

   To Michaela potěšilo, chtěl být brzy co nejdál od těch pípajících přístrojů, které mu naháněly hrůzu.