Něco malého o mě :-)
Takžéé.. Jmenuju se Zuzka a vy si můžete na téhle stránce přečíst můj vymyšlený příběh..Snad se vám bude líbit..Možná sem časem přihodím i jiné věci..
15.kapitola
12. říjen 2009 | 22.59 |
heh..tak jsem teď vymyslela ještě 15 :-)
15.kapitola
,, Noční můry "
Jack je zastihl zrovna když opouštěli Michaelův pokoj. ,, Ahoj, tak je na tom? " ,, Mnohem líp. Doktor říká, že rána nebyla naštěstí hluboká, kdyby neztratil tolik krve, mohl by domů už dnes. Ale takhle si ho tu raději nechají přes noc. Dostal antibiotika a teď spí. A co ty a Samuel? Dostal si z něj něco? " ptal se John. ,, Jo, řekl všechno. I kde je Rick. Mají to oba spočítaný na pěkně dlouho. Ale řekl taky něco, co mě znepokojilo. " Poslední větu už šeptal jen Johnovi. ,, Možná bys tu měl raději zůstat, nebo sem postavit někoho z ochranky. Chtěli se ho zbavit. Je možné, že si Rick zaplatil ještě někoho, aby to dokončil. " Toho se John bál. ,, Zůstanu tu sám, nikoho k němu nepustím. " Jack přikývl. Začal mu zvonit telefon. ,, Ano? .. To je skvělá zpráva, hned tam budu. " Zavěsil a s úsměvem se na všechny podíval. ,, Mají Ricka. Teď už proti němu máme tolik důkazů. Že se z toho za žádnou cenu nevyvlíkne. " Všichni byli moc šťastní, konečně bude klid. Roger vzal Amy a Kirsten k sobě, dokud Michaela nepustí z nemocnice. Jack se vrátil na stanici a John si šel na chvíli sednout k Michaelovi do pokoje. Snažil se být potichu, aby ho nevzbudil, ale sotva otevřel dveře, viděl, že Michael stejně nespí. Ležel na boku, obličejem ke dveřím a ruce měl pod hlavou. Očima pozorně sledoval dveře a sotva se pohnuly tak sebou škubnul. ,, Michaeli, co se děje? Proč nespíš? " Michaelovi se v očích zaleskly slzy. Už nevypadal tak dobře jako předtím. Barva se mu z tváří zase vytratila. ,, Mám strach " špitl a otřel si slzy. John si povzdychl. Trochu s tím počítal. Kdo by neměl strach, po takovém zážitku. Sedl si k němu a co nejklidnějším hlasem na něj mluvil. ,, Chápu to a proto jsem tady. Nejdřív jsem myslel, že budu hlídat venku, ale zůstanu tady. Sednu si tady do toho křesla a budu hlídat. Nemusíš se bát. Můžeš spát. " Michael Johnovi důvěřoval. Zavřel oči a byla to pro něj obrovská úleva. Chtělo se mu spát už od té doby, kdy ho sem přivezli, ale bál se usnout. Johnova přítomnost ho uklidňovala, během chviličky se ponořil do spánku. Ale i tam ho děsily události, které se staly před několika hodinami.
John pozoroval Michaela, jak už se dobrých deset minut pere za spaní s přikrývkou. Rozhodl se, že ho vzbudí, aby si těmi prudkými pohyby nepotrhal stehy. ,, Michaeli? " John se ho jen lehce dotkl a Michael se s výkřikem posadil. ,, Klid, to jsem jen já. Hrozně sebou házíš, mohl by sis ublížit. " Michael si protřel oči. Položil se, ale oči nechal otevřené. Přemýšlel nad tím, co bude zítra. A jak se teď bude cítit v Neverlandu? Uklidil tam už někdo?
,, Michaeli " vyrušil ho Johnův hlas ,, měl bys spát. Nemusíš se bát, já jsem tady. " Michael se na něj smutně usmál a zavřel oči. Během hodiny byl vzhůru několikrát. John ho pokaždé ujistil, že je všechno v pořádku. Začínal si ale o Michaela dělat starosti. Zdálo se, že útok nezanechal stopy jen po fyzické stránce. Až někdy kolem půlnoci Michael pořádně zabral a přestal sebou házet. John měl křeslo přímo u jeho postele, dál ode dveří, které se teď neslyšně otevřely. Z chodby šlo do pokoje jen tlumené světlo, takže si přicházející Johna vůbec nevšiml. Opatrně vzal jeden z polštářů, které ležely na skříni, a chystal se ho přiložit Michaelovi na obličej. V tom ale zasáhl John. ,, Na to koukej rychle zapomenout! " Michaela to probudilo. Lekl se tak, že lapal po dechu. Jeho noční můra se právě stala skutečností.
John odstrčil útočníka pryč od Michaelovy postele a praštil ho. Pak zazvonil na sestry, které vběhly do pokoje s pohoršeným výrazem ,, Co se to tady děje?! " John se nezdržoval s odpovědí. ,, Zavolejte policii. "
Jack, ještě s dalšími policisty, tu byl během chvíle. Nasadili útočníkovi, který ležel na zemi, pouta a odvedli ho pryč. ,, Měl jsi pravdu Jacku, opravdu si zaplatil ještě někoho. " ,, No my už se o něj postaráme. Jak je na tom Michael? " ,, Nestihl mu ublížit, ale vyděsil ho. Myslím, že mu teď bude chvíli trvat, než překoná strach z cizích lidí, ale zvládne to. "
Jack odjel a John přistoupil k Michaelovi, který seděl na posteli a deku měl vytaženou až pod bradu. ,, Je ti dobře? " Michael nemluvil, jen kývnul. ,, Michaeli, poslyš, teď už opravdu nemusíš mít strach. Rick i Samuel už jsou ve vězení. Už ti nemůžou nic udělat. Teď už bude klid. " Michael znovu jen přikývl. Věděl, že má John pravdu, ale stejně se až do rána neodvážil usnout a celou noc si nechal rozsvíceno. Už se moc těšil, až bude s Kirsten a Amy.
Komentáře
| RE: 15.kapitola | zivotjejensen | 12. 10. 2009 - 23:07 |
| RE: 15.kapitola | laneey | 12. 10. 2009 - 23:09 |
| RE: 15.kapitola | zuzik.14 | 13. 10. 2009 - 07:15 |
| RE: 15.kapitola | jessiina | 13. 10. 2009 - 11:13 |
| RE: 15.kapitola | revolucionrever | 13. 10. 2009 - 18:01 |
| RE: 15.kapitola | aca.fe | 23. 10. 2009 - 21:52 |