pochvalte mě...stihla jsem dopsat třídnici a ještě k tomu vymyslet další dva díly..kolem desátý sem hodim ještě jeden :-)
6.kapitola
,, Tajné setkání "
Když se Michael ráno probudil, třeštila mu hlava bolestí. Vzal si prášek, aby mohl přes den normálně fungovat a být Kirsten užitečný. Taky potřeboval alespoň trochu zamaskovat modřinu na obličeji, aby jí nevyděsil. Ale ať se snažil jakkoliv, bylo to bez úspěchu. Nakonec si zase vzal jen brýle a rolák.
Dům její kamarádky Diany našel bez obtíží. Byli domluveni, že tam Michael pojede už v jednu, aby byl schovaný uvnitř, když Samuel přiveze Kirsten. I auto nechal o pár bloků dál, aby to v Samuelovi nevyvolalo podezření. Čekal na Kirsten a Diana mezitím připravovala čaj. Věděla, kdo přijde, tak při pohledu na Michaela ani moc nevyváděla.
Konečně dorazila i Kirsten. Poděkovala Dianě a ta je nechala o samotě v obýváku. Kirsten si prohlížela Michaelův rolák a brýle. Věděla, proč je má. Ani by nedokázala spočítat, kolikrát schovávala pod brýlemi modřiny ona. Přistoupila k němu a na chvíli mu je sundala. Povzdechla si a pohladila ho po tváři. ,, Moc mě to mrzí. " ,, Není to tvoje chyba. " odpověděl Michael a znovu si brýle nasadil. I když Kirsten stejně věděla, co pod nimi má, cítil se tak líp. A taky mu šero alespoň trochu pomáhalo od nepříjemné bolesti hlavy, která se zase začala hlásit.
,, Tak povídej, co ještě tě tam nutí zůstat? " zeptal se jí klidným hlasem a ona mu vyprávěla o Amy. Michael na ní koukal s otevřenou pusou a pak vyhrkl ,, Kde je Amy teď?? " ,, Každé ráno jí vezme k sobě do auta a odveze pryč. Myslím, že si platí někoho, kdo jí hlídá. Ale jí se tam nelíbí, každý večer jí slyším plakat, když jí drží ve svém pokoji. A já pro ni nemůžu nic udělat. Když od něj odejdu, už nikdy svojí Amy neuvidím. " Kirsten se s pláčem zhroutila Michaelovi do náruče. Hladil jí po vlasech, ale nevěděl co říct. Došlo mu, že dostat je odtam obě v pořádku bude ještě těžší, než si původně myslel.
Ale nehodlal se vzdát.
Přemýšlel nad tím, co nutí lidi k tomu, aby na sebe byli tak zlí.
Skoro po půl hodině, kdy se k sobě jen v tichosti tiskli, Kirsten promluvila. ,, Musím už jít. Rick se brzy vrátí. " Michael si povzdechl a vyprovodil jí ke dveřím. ,, Zavolám právníkovi a uvidíme, co se dá dělat. Dávej na sebe pozor, prosím. " lehce jí políbil do vlasů. ,, Budu. Ty se taky opatruj. V noci ti zase zavolám. " Už skoro odcházela, když se ještě otočila ve dveřích a řekla mu ,, Dej si na to studený obklad, uleví se ti. Opravdu to pomáhá. " Michael jí poděkoval a smutně se usmál. Ani si nechtěl představit, kolik si ona takových obkladů už musela připravit. V rychlosti se rozloučil s Dianou a jel domů.
Hlava ho nepřestávala bolet, tak si na chvíli lehnul. Sundal si brýle, ale nešel se na sebe podívat do zrcadla. Nechtěl to vidět, stačilo, že to cítil. Chvíli po tom, co se položil, tak usnul. Ani nezaregistroval, že za ním přišel šéf ochranky, John. Vzbudil ho zděšený výkřik. ,, Proboha Michaeli! " rychle se posadil na posteli a ptal se Johna, co se stalo.
,, Ty se ptáš mě, co se stalo? Neměl bych se spíš ptát já tebe? " Michael byl rozespalý a tak nejdřív nechápal, o čem to John mluví. Až po chvilce mu došlo, že nemá brýle. Bezmyšlenkovitě si dal ruku před obličej, ale John ho zastavil. ,, Nenamáhej se, viděl jsem to dost dobře. Co to má sakra být?! " Michael spustil ruku a s lehkým úšklebkem se zeptal. ,, Asi mi nebudeš moc věřit, když ti řeknu, že se mi to stalo na zkoušce, viď? " ,, Tak to se tedy vůbec nepleteš. Nevěřím ti to ani náhodou. Za prvý nejsem blbec a za druhý už jsem takových modřin viděl víc než dost. Tebe někdo pořádně praštil a mě vážně zajímá kdo, proč a taky kdy. "
Michael nevěděl, co mu má na to říct. Nechtěl dostat Kirsten do potíží. Na druhou stranu Johna zná už dost dlouho. Dělal u nich bodyguarda ještě když byl Michael dvanáctiletý kluk, takže se z nich stali přátelé. John byl jen o deset let starší než Michael. Jak se má teď ale rozhodnout?