Susieajejipovidka | 20.kapitola

   ,, Co si sakra myslíš?! Klidně si jí přivedeš až sem. A co to děcko? Nechal ses kvůli ní málem zabít, co přijde dál, necháš si zničit kariéru?! Kvůli cizí holce?! " Joseph se na chvíli odmlčel a Michael konečně dostal prostor, aby mohl promluvit. Byl naštvaný a tak moc nepřemýšlel o tom, jaké následky můžou jeho slova mít. ,, Já jí ale miluju! Jenže to ty nikdy nemůžeš pochopit, protože ty nejsi takového citu ani schopný! " Jen co to dořekl, ztuhl hrůzou. Došlo mu, že to přehnal. Joseph brunátněl vzteky, a kdyby v té chvíli Kirsten nevstoupila dovnitř, bůh ví, co by Michaelovi udělal. ,, Promiňte. Michaeli, měli bychom jet domů, Amy už je unavená. " Michael si v rychlosti otřel slzy, které mu vytryskly. Než na něj Joseph začal křičet, tak se mu nejdříve nezapomněl vysmívat a ponižovat ho. Neměl tušení, kolik toho Kirsten slyšela, ale byl jí vděčný, že to svým příchodem ukončila. Usmál se na ní a bez jediného slova odešli. Venku se v rychlosti se všemi rozloučili, Michael vzal Amy do náruče a odjeli.

   Celou cestu domů Michael mlčel a díval se z okna. Kirsten o tom nechtěla mluvit před Amy, tak ho nechala, jen ho chytla za ruku, aby věděl, že není sám. Teď už chápala, proč byl Michael ze setkání tak nervózní i proč se ho hluboce dotýkalo to, co jí dělal Rick. Zřejmě si jako malý prožil to samé, ale od svého vlastního otce.

   Doma Kirsten poprosila Lucy, zda by mohla hlídat Amy. Michael v tichosti zmizel hned z auta do ložnice. Kirsten ho našla schouleného v posteli. Nic mu neříkala, jen si lehla za něj a pevně ho objala. Ticho prolomil až Michael, když zašeptal. ,, Moc se za něj omlouvám. " ,, Nemusíš miláčku, netrap se tím. A děkuju, slyšela jsem, co si mu řekl. Taky tě miluju. " šeptala mu do ucha a hladila ho po vlasech. Michael se otočil čelem k ní a dlouze jí políbil. Byl tak rád, že jí má.

   Líbali se, vyznávali si lásku a objímali se ještě několik dlouhých hodin. Pak byl čas uložit Amy do postele.

   Stejně, jako se jim pokazil dnešní den, pokazilo se venku i počasí. Zatáhlo se a začalo pršet. Kirsten se dívala z okna. Pak se s jiskrami v očích otočila na usínajícího Michaela. ,, Miláčku nespi. Obleč se, mám pro tebe překvapení. " Michael tomu nerozuměl. ,, Cože? "  ,, Neptej se, cože, a dělej. " Říkala mu Kirsten a házela mu na postel oblečení. Michael se začal pomalu oblékat. Byl zvědavý, co má Kirsten v plánu. Ta už čekala netrpělivě u dveří. ,, Připraven? " Michael si natáhl mikinu, ona mu zavázala šátkem oči a vzala ho za ruku. ,, Kirsten, co se děje? Kam to jdeme? " ,, Pst, nemluv ať nevzbudíš celý dům. A pojď. " kráčeli opatrně chodbou. Kirsten Michaela vedla, aby nezakopnul, nebo do něčeho nenarazil. Její nápad se jí zdál sice trochu praštěný, ale zároveň krásný. Pomalu se blížili k cíli. Michael ani na chvíli nepřestával šeptem vyzvídat. Šátek přes oči ho znervózňoval, jednou rukou se křečovitě držel Kirsten a tou druhou šátral před sebou. ,, Kirsten, no tak, už mi to prozraď. Já nemám rád překvapení. " Kirsten ale věděla, že lže. Ve skutečnosti překvapení miloval, jen byl hrozně zvědavý. Smála se mu ,, Ty seš ale kecka, viď. Od kdypak nemáš překvapení rád? " ,, No .. Odteď. Au. " zasyčel Michael, když se praštil o dveře do ruky, kterou měl nataženou před sebou. ,, A ještě se přitom přerazím. " ,, Ale jdi ty, ukaž, pofoukám ti to. " Vzala ho i za druhou ruku a vedla ho dál. Konečně byli na místě. Stačilo už udělat jen jediný krok.