Dívka s hlasem anděla

Omlouvám se, že to tak trvalo, další kapitola bude snad dřív :) .. 

 5.kapitola

          Agent Henry vzal Juliette jemně za paži a vedl jí ke svému autu. " Tentokrát si budeme muset promluvit o všem co víš u nás." Juliette na jeho oznámení nijak nereagovala. Než se posadila do auta , stihla si koutkem oka všimnout Eleanor a hloučku dalších Kareniných obdivovatelek, jak si na ní ukazují a něco si špitají.

          Cestou do budovy FBI se agent Henry několikrát zadíval do zpětného zrcátka. Hledal na tváři té nemluvné dívky alespoň nějaký náznak emocí. Nic. Dívčina tvář byla jako vytesaná z kamene. Pokud byla vyděsená, nazlobená, zmatená nebo cokoliv jiného - nedala to na sobě znát. Agent přemýšlel nad tím, co se dozvěděl d skupiny, na jeho vkus příliš hlučných, dívek.

"Oh panebože! byla to Karen?"

"Naše Karen?"

"Karen je mrtvá!"

"Proboha to ne!"

"Chudinka Karen!"

          Po počátečním šoku začal dívkám pokládat jednoduché otázky. -Jak dobře Karen znaly? Jaká byla? Měla ve škole nějaké problémy? Hádala se s někým?- Slova se ujala dívka, která seděla nnejblíže ke stolu, Eleanor.

          "Karen byla úplné zlatíčko, všechny jsme jí milovaly. Chodíly jsme spolu do pěvecké třídy. Karen byla ze všech nejlepší. Nikdo není jako Karen. pan Glason říkal, že má velikou šanci zpívat duet s Tommym Matem na závěrečném vystoupení. Je to tady největší událost v roce. Pan gates jí řekl, že má velikou naději se někde prosadit, protože na vystoupení budou i lidé co hledají nové talenty a ve třídě nebyl nikdo, kdo by byl lepší než ona, pro .."

          "Snad jen kromě Juliette." Dodala dívka s culíkem vyčesaným tak vysoko, že to skoro vypadalo, jako by jí na hlavě rostla palma. Mary Ann! vzpomněl si agent na její jméno. Eleanor se na ní podívala s překvapeným výrazem, jako by nemohla uvěřit tomu, že si jí Mary Ann dovolila přerušit a hned dychtivě pokračovala ve svém monologu. "Ach ano, někteří si mysleli, že i Juliette je dobrá, ale podle mě Karen nesahala ani po kotníky." Agent se téhle však chytil. "Takže to znamená, že Juliette a Karen spolu soupeřily o místo na podiu?"

          Než stihla některá z dívek jen zareagovat, slova se opět ujala rychle Eleanor. " Soupěřily?" zasmála se "To asi ne. Musíte pochopit agente Henry, že s Karen nemohl nikdo soupeřit, nidko to ani nezkoušel, protože by věděl, že by hned prohrál. Karen je - byla nejkrásnější z celé školy a nedovedu si představit, že by někdo dal přednost Juliette před Karen. Vždyť ona by se na to vystoupení nemohla ani správně obléknout. Všimli jste si, co za směla dneska na sobě?" Otočila se s úšklebkem na ostatní a hned na to s přestíraným lístostivým tńem dodala "Chudinka, nemůže si dovolit rozhazovat za nové oblečení, když si musí sama platit bydlení a podobně. Slyšela jsem, že už i poslední pěstouni se jí zbavili. Je totiž občas dost násilnická. jako nějaký blázen." Prohlásila důležitě a agent jí pozvednutým obočím naznačil, že má pokračovat. "To třeba jednou, skočila přes lavici po chudince Karen jen kvůli tomu, že zmínila něco vtipného o jejím jménu a .." V tu chvíli si zakryla Eleanor pusu a vyjekla " Panebože! Co když Juliette zase přeskočilo? A chudinka Karen je teď mrtvá!" Okamžitě se ostatními dívkami začaly překřikovat a objímat, což byl signál pro agenta. 

          "Děkuji  vám děvčata za pomoc, možná si s vámi promluvím ještě později." A s tím vyšel ze dveří, najít Juliette Mosley, položit jí další otázky a hlavně! - snažit se z ní dostat konečně nějakou odpověď.