1.kapitola
,, Budíček"
,,Ó bože,proč jen nám tohle dělaj?"ozvalo se rozespale
z postele, která stála u levé strany stěny malého pokoje. V té
posteli ležela blonďatá dívka se jménem Kate. Kate se nadzvedla na posteli a volala na svou spolubydlící, která byla až po bradu zachumlaná v peřině na posteli, jenž byla
přesně naproti té Katyině. ,,Hej ,Lilly, je půl sedmé,musíme vstávat jinak nestihneme snídani". Lilly, vysoká, štíhlá dívka s dlouhými hnědými vlasy, otevřela jedno oko a se slovy ,, ještě aspoň 5 minut" se otočila ke Kate zády.
V tu chvíli se ale ozvalo zaklepání na dveře znovu, jenže tentokrát se okamžitě otevřely. Ve dveřích se objevila silueta dívky drobné postavy. ,, Hele berušky, žádný vyspávání se dnes nekoná! Mažem na snídani a pak rychle do školy. To už jste zapomněly, že se má dneska dít něco extra?! "Jen co to dořekla, nasoukala se k Lilly do postele a začala jí nemilosrdně pošťuchovat... ,, Eve! Zabiju Tě! " Lilly se konečně posadila a podívala se na svou spolužačku a také kamarádku z vedlejšího pokoje. ,, Je až neuvěřitelný, že zrovna tebe dostalo z postele něco, co řikala třídní . Jindy je půl osmý a ty jsi ještě tuhá " řekla se smíchem Lilly, přitom jí ovšem padl pohled na již oblečenou a přichystanou Kate. ,, No sakra, Kate, neřikej mi, že i ty tak pospícháš... Já snad opravdu budu muset vstát ještě před sedmou ". I když tohle říkala otráveně, všichni věděli, že snídani by si nikdy
nenechala utéct...
Protočila oči, vyskočila z postele a otevřela dveře od šatní skříně, další části nábytku, který se v maličkém pokoji nacházel. Potom už tu byl jen menší čtvercový stůl se dvěma židlemi a dvě menší skříňky.
Lilly zalovila ve skříni a začala na postel vyhazovat oblečení. Pro dnešní den si vybrala džíny,bílé triko s límečkem a růžový top s ramínkem za krk...
Téměř ve stejnou chvíli, kdy na dveře Katyina a Lillyina pokoje zaklepala vychovatelka se slovy ,, Budíček " , ozvalo se i zaklepání na jiné dveře.
Ty dveře se ovšem nacházely v úplně jiné budově, několik set metrů od internátu. Byly to dveře od hotelového apartmá s číslem 819. Za těmito dveřmi se rozprostírala mnohem větší místnost než ta, kterou jsme poznali v první kapitole.. Byla světlá, s velikými okny, pod kterými stála přímo obrovská postel s nadýchanými peřinami. Postel samozřejmě nebyla prázdná, ale kdo to nevěděl, těžko by poznal, že v ní leží člověk, mladý muž, s polodlouhými havraními vlasy. Byl totiž až po oči zavrtaný v peřinách.
,,Pane Michaeli ? " ozvalo se za dveřmi.
Michael, tak znělo jméno 27 letého muže s velmi pohlednou tváří. Zavrtěl se v posteli a otevřel oči. Byl nevyspalý, zdál se mu hrozný sen, asi následkem toho, že včera sedělvíc jak 3 hodiny v letadle. A on lítání neměl moc v lásce.. Vlastně se dost bál,takže pokaždé když někam letěl, byl celou cestu hrozně nervózní.
A proč že Michael tolik cestoval? Byl totiž ve světě dost známý. Michael byl zpěvák, velmi nadaný zpěvák. Zpíval už od 5 let svého života.Společně se svými čtyřmi staršími bratry byl součástí skupiny Jackson 5. V posledních letech se ale vydal na úspěšnou sólovou dráhu. Michael
měl kromě obrovského talentu také velké a dobré srdce. Byl velmi citlivý a tak se ho hluboce dotýkaly všechny problémy světa. Snažil se všem pomáhat jak jen to šlo. Kvůli jedné charitativní akci byl vlastně právě tady.Ale k tomu se dostaneme později.
Michael se protáhl, zamrkal a zvedl se z postele s voláním ,, Už jsem vzhůru Steve " . Steve byl starší pán, Michaelův sluha a byl to právě on, kdo před chvíli klepal na dveře, aby ho vzbudil. Vstoupil do Michaelova pokoje a ihned se zdvořile ptal ,, Jak jste se vyspal pane? "
,, Dobře, děkuji" odpověděl Michael a rychle potlačil vzpomínku na ošklivý sen...