Susieajejipovidka | 17.kapitola - Michael

   Od Michaelova prvního dne ve školce už uběhlo skoro půl roku. Dokonce tam začal chodit docela rád, ale je pravda, že občas se ráno probudí se zamračenou náladou a chvíli mi trvá, než ho přemluvím. Je to trošku neposeda, i když v podstatě hodný kluk. Strašně rád mi pomáhá v péči o Randyho, myslím, že představa velkého brášky se mu vážně líbí. Moc změn v naší rodině za ten půlrok neproběhlo, jen jsem začínala mít tušení, že naše děti toho společně hodně dokážou.

   Tajně jsem poslouchala, jak Tito hraje na otcovu kytaru, ačkoliv to neměl dovolené. Jenže má takový talent. A ne jen on. Rebbie jsem začala učit hrát na klavír a jí i Jackiemu jsme platili lekce hudby. Byli z toho oba nadšení. Všechny naše děti jsou dost muzikální. Každý večer se sejdeme u stolu a zpíváme, dokud dětem nezačnou klížit oči.

   Joseph neměl samozřejmě o tom, že si Tito bere jeho kytaru ani potuchy. A nejprve ani kluci nevěděli o tom, že je tajně poslouchám. Zavírali se v pokoji a hráli a zpívali písně, které slýchávali v rádiu. Později jsem je šla napomenout, že by si neměli brát kytaru za otcovými zády, několikrát mě ale ujistili, že na ní dají pozor. Jednou ale přestali s hraním uprostřed písně a z pokoje jsem slyšela tlumené hlasy.

   ,, Co si udělal? " ,, Nic, praskla sama od sebe, nemůžu za to. " ,, Až to Joseph zjistí, bude zuřit. " ,, Oprav to nějak! " Nechala jsem vaření a šla jsem se podívat, co se stalo.

   Kluci stáli seběhnutí kolem Tita, který seděl na posteli a v rukách svíral kytaru s prasklou strunou. ,, Kluci co jste to vyvedli? " zamračila jsem se na ně, ale oni místo odpovědi koukali všichni do jednoho na podlahu pokoje a ani nemukali.

   ,, No tak řekne mi někdo, co se stalo? " Zvýšila jsem na ně hlas, ačkoliv jindy to nedělám a Jackie se rozmluvil. ,, Mamko Tito za to nemůže. Hrál jako vždycky a ta struna najednou sama praskla. " Věřila jsem jim, věděla jsem, že nepoužívají kytaru jako obyčejnou hračku. Jenže nebyl čas na to, aby se struna opravila. Nezbylo nám nic jiného než uklidit jí zpět do Josephovi skříně a doufat, že se moc nerozzlobí.

   Doufali jsme marně. Všichni jsme věděli jak je výbušný. Přišel domů akorát na večeři, která proběhla v úplné tichosti. Večer měl mít zkoušku se svou kapelou, dole ve sklepě. Zašel si pro kytaru do skříně a oheň byl na střeše. Viděla jsem jak brunátní. ,, Kdo to udělal? " Zahřměl a otočil se na nás. Nikdo se neměl k tomu, aby mu pověděl pravdu.

   ,, Ptám se, kdo to udělal?! " Zakřičel, až snad zařinčel lustr a Randy se v postýlce rozplakal. Chvíli po něm začal natahovat i Michael. Tito se potichu přiznal. ,, Já. "

   Joseph k němu přišel a za paži ho odvedl do vedlejšího pokoje. Slyšeli jsme Tita plakat a všichni jsme plakali s ním. Nevím co se v tom pokoji dělo, ale po několika minutách vyšli oba ven, Tito svíral kytaru, Joseph se usadil do křesla a prudce nařídil. ,, Hraj! Ukaž mi, co ses naučil. "

   Pokojem se rozhostilo hrobové ticho. Ale jen na pár vteřin, protože pak se rozezněly tóny kytary a Tito začal hrát Green Onions, kterou znal z radia. Šlo mu to, byl výborný. A po chvíli se k němu přidali Jackie a Jermaine s tleskáním a tancem. Byl na ně úžasný pohled. I Michael si osušil slzy a začal se pohybovat do rytmu. Joseph se na ně díval beze slova, ale já mu to viděla na očích. Byl pyšný na svoje děti, tak jak má správný otec být.