Mé kouzelné dítě
18.kapitola
Encino, California
Abych byla upřímná, vždycky jsem měla strach jestli se Nicollete moc nezmění, až bude starší. Jako malá byla moc milá a hodná holčička. A já můžu s radostí říci, že je taková pořád. Máme spolu úžasný vztah. Poslouchá mě a respektuje, ale zároveň jsme i jako dobré kamarádky.
Její láska k tanci přetrvala i do jejích 13 let. Ano, přesně tolik už jí je. je neuvěřitelné jak ten čas letí, že? Tancovala už na mnoha soutěžíš a já můžu pyšně prohlásit, že jich i několik vyhrála. Jsme na ní s Jackem velmi hrdí. Ve škole skvěle prospívá, našla plno příjemných kamarádek a doma se vším ochotně pomáhá. takovou dceru by si přál snad každý.
Dnes je od rána natěšená, protože za pár minut jedeme na letiště. Každý čtvrtrok se navštěvujemes rodinou Vannesy. pamatujete si na ní ještě? Nicolletina nejlepší kamarádka z Francie. I přes tu dálku děvčatům přátelství vydrželo. Pokaždé se na sebe těší. Dovolila jsem Nicollete pozvat i další její kamarádky, aby u nás přespaly. Včera odpoledne jsme zajeli do obchodu a nakoupili nějaké dobroty.
,, Mamko pojedem už? " přiřítila se Nicolette dolů ze schodů. ,, brzdi, brzdi, nebo si ještě ublížíš. " zastavila jsem jí se smíchem. ,, Táta už čeká v autě, můžeš si jít taky sednou, jen si vezmu kabelku a jsem tam. " Nicollete přikývla a vyšla z domu. jak jsem řekla, připravila jsem si jen kabelku a vyrazila za nimi. Máme to na letiště tak akorát.
Cestou mi Nicollete vyprávěla, co všechno by chtěly s holkama za víkend stihnout. ,, Nejdřív se pojedeme projet na kolech, můžem že jo? " zeptala se, i když to prakticky byla jen řečnická otázka, protože aniž by počkala na odpověď, chrlila ze sebe dál vodopád slov. ,, Potom si u nás dáme něco k jídlu a zahrajeme si pár her. Zítra chceme jít plavat a.. " dál už dopovědět nestihla, protože Jack zaparkoval před letištěm.
V hale jsme čekali jen pár minut a už jsme viděli tříčlenou rodinu, která k nám míří se širokými úsměvy. Nicollete zazářily oči a rozběhla s rozpřaženýma rukama směrem k Vanesse. ,, Ahoooj! " zapištěly obě naráz a se zatočením se objaly. Potom už nezavřely pusy. Ani při vystupování z auta, ani cestou do pokoje. Mají si toho tolik co říct. S Lindou jsme se za nimy dívaly a smály se. Linda mi vyprávěla co je nového ve Francii a Frank s Jackem si šli povídat do garáže o čem jiném než o autech.
Měli jsme se tu prostě báječně. Nikdo z nás netušil, že už brzy se má všechno změnit.