Život po smrti 2 - 2.kapitola

22. březen 2010 | 18.18 |
blog › 
Život po smrti 2 - 2.kapitola

Život po smrti - Isabel
2.kapitola
   Nemohla jsem tomu uvěřit. Nebo jsem spíš nechtěla, aby tohle byla pravda. Proč by se mi něco takového stalo? Vždyť to je .. tohle je tak .. panebože! Rozhlížela jsem se po pokoji a hledala něco, co by mi dokázalo, že ve skutečnosti se tohle neděje, že je to jen nějaká příšerná noční můra. Neustále jsem se štípala do ruky, abych se probudila, ale pohled na mé bezvládné tělo mě utvrzoval v jediném. Měla jsem pocit, že víc zoufalá už ani být nemůžu. Najednou jsem propadla panice. Nevěděla jsem co dělat. Na tohle mě nikdy nikdo nepřipravoval a já si snad ani neuvědomovala, že by se mi něco takového mohlo stát. Teda jasně, že jsem věděla, že jednou zemřu, ale nepočítala jsem s tím, že to bude tak brzo a že mě někdo zabije. Tohle dělá z Thomase vraha.
   Chytla jsem se za hlavu a začala přecházet po místnosti sem a tam. Neubránila jsem se bezmocnému pláči. Snažila jsem se všemožně přesvědčovat. Mluvila jsem sama pro sebe. ,, To ne, to není pravda. Nemůže být. Je mi jen jednadvacet. Já ještě nemůžu umřít. "
   Bylo mi tak hrozně. Nechápala jsem nic z toho, co se děje. Jaký má moje smrt význam? Měla jsem naplánováno ještě tolik věcí a teď tu stojím uprostřed pokoje a jsem .. co vlastně jsem? Duch? Nebo co? A proč je tady on? Je přeci už taky mrtvý. Možná ví, co se s mrtvými děje. Proč na mě tedy ale jen kouká a nic neříká? Chci znát pravdu. Vědět všechno o ..
   Panebože, začínám si to připouštět? To nemůžu. Nechci, aby to byla pravda. Nedokázala jsem zastavit slzy. Bylo mi tolik zle, jako ještě nikdy. Celý pokoj se se mnou točil a já si pořád dokola pokládala dvě otázky. Proč? A co se mnou teď bude?
   Do teď jsem si tu krásně žila ve svém bytě. V mém věku jsem si naivně myslela, že tu budu ještě dlouho, že mám celý život před sebou. No a podívejte se na mě. Zastřelil mě bývalý přítel. Člověk, kterému jsem kdysi důvěřovala. Je tohle spravedlivé? Copak já můžu za to, že ho už moje srdce nemiluje? Proč jen to nemohl pochopit?
   Špatně se mi dýchalo. Svírala mě úzkost. Opřela jsem se o stůl a v tu chvíli se Michael zvedl a došel ke mně. Beze slova mě objal a já nevěděla co dělat, nebo říct. Mlčky jsem jeho hřejivou náruč přijala a zhroutila se do ní.
   Páni, to byl ale sen. Cítila jsem na tváři něčí dotyk. Že bych zase zaspala a nějaká dobrá duše mě přišla vzbudit? Otevřela jsem oči a pohled mi padl na někoho, o koho jsem v tuhle chvíli stála nejmíň. Když je tu on, znamená to, že to předtím, se skutečně odehrálo. ,, To snad ne, pořád vy? A já doufala, že to byl vážně jen sen. " Byla jsem na něj naštvaná. Možná si to nezasloužil, možná v tom byl úplně nevinně, ale upřímně .. v tu chvíli mi to bylo naprosto jedno. Měla jsem vztek a on byl poblíž, tak co ho nevyužít k vyvztekání se? Díval se na mě hrozně ukřivděně. Protočila jsem oči a posadila se. ,, Proč tu jste? Co vlastně chcete? Budete na mě zase křičet? Klidně si poslužte, šlo vám to vážně skvěle. " Najednou jsem nebyla jediná, kdo tu pěnil vzteky. Michael nabíral rudou barvu a ztěžka dýchal. No co .. já taky nemám zrovna nejlepší náladu.
   Prohlížela jsem si jeho výraz, ze kterého by si snad každý přečetl, že teď mě nenávidí. Je mi to jedno, taky ho nijak extra nemusím.
   Nadechnul se a vypadalo to na pořádný emociální výbuch. Nejspíš se mám na co těšit.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (4x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Život po smrti 2 - 2.kapitola lenka♪♫ 22. 03. 2010 - 20:52
RE: Život po smrti 2 - 2.kapitola laneey 22. 03. 2010 - 23:11
RE: Život po smrti 2 - 2.kapitola pipulinkamj 23. 03. 2010 - 12:32
RE: Život po smrti 2 - 2.kapitola hela-a-jeji-povidky 23. 03. 2010 - 13:57
RE: Život po smrti 2 - 2.kapitola alca.fe 29. 03. 2010 - 17:34
RE: Život po smrti 2 - 2.kapitola revolucionrever 30. 03. 2010 - 15:51
RE: Život po smrti 2 - 2.kapitola hanisshka 04. 04. 2010 - 20:21