Život po smrti - 106.kapitola

31. leden 2010 | 16.39 |
blog › 
Život po smrti - 106.kapitola

Život po smrti
106.kapitola
   Schoval jsem si obličej do peřiny a tiše vzlykal. Přitom jsem sám sobě sliboval, že už nebudu, ale střídalo se ve mně tolik emocí, že jsem nevěděl, jak jinak si ulevit. Byl tu vztek, lítost, ponížení, ukřivdění, obavy, nenávist, láska .. asi se z toho zblázním. Měl jsem to tušit.
   Cítil jsem, jak si ke mně sedla na postel. Jemně se dotkla mého ramene a naklonila se, aby mi viděla na obličej. ,, Michaeli .. miláčku, neplač prosím. Chci, abys věděl, že takhle to není. Nejsem tu kvůli výčitkám. Tedy .. samozřejmě, že mě trápilo, že je ti zle a měla jsem o tebe strach, ale musíš vědět, že s Jenny jsem mluvila už před dvěma dny. Ptala jsem se jí už dva dny předtím, než jsem za tebou šla. Potřebovala jsem přemýšlet. Došlo mi, že bez tebe nemůžu být. Že mi moc chybíš. Proto jsem přišla. Vím, že jsem ti ublížila, ale můžeš mi prosím odpustit? "
   Ještě chvíli jsem trucoval a pak se prudce obrátil. ,, Trvalo ti to! " Zarazila se a nejspíš nechápala co přesně tím myslím, protože na mě jen koukala a nic neříkala. Tak jsem pokračoval a vztek ve mně narůstal víc a víc. ,, Trvalo ti to čtyři dny! Čtyři! Než sis uvědomila, že ti scházím! Já bez tebe nemohl vydržet ani pět minut a ty sis to musela uvědomovat čtyři dny! "Vztekal jsem se jako malý, ale vykřičet se z toho mě docela uklidňovalo. Byl jsem zvědavý na její odpověď. Posadil jsem a čekal. A ona ze mě byla nervózní. Super. Přeju jí to!
   ,, Michaeli, ty to špatně chápeš. Není to tak, že bys mi nechyběl, já .. podívej.. " ,, Ano?" Jen ať se taky pěkně užírá! Já si toho užil ažaž celé čtyři dny. ,, Šlo o to, že tím, že jsi chtěl utéct, jsi mě znejistil. Vyrazil jsi mi tím dech a já .. " ,, A ty ses mi ho rozhodla vyrazit tím, že ses se mnou vyspala a pak mě odhodila jako starou a použitou věc? " Pronesl jsem klidně a uvědomil si, jak dokážu být hnusný, když je toho na mě moc. Isabel překvapeně zamrkala. ,, A - ale .. co to .. Michaeli jak to můžeš říct? Nevyspala jsem se s tebou. Milovali jsme se! "
   Se svou protivností jsem se rozhodl pokračovat. A nějak jsem si neuvědomoval, že zacházím až příliš daleko. ,, Mě to jako milování nepřišlo. Po tom, cos mě vyhodila, mi to přišlo spíš tak, že sis chtěla užít a já byl po ruce. Ráno už jsem překážel, tak si mě vyrazila " Začínal mi docházet význam mých slov. Mých odporných slov. Zalapala po dechu a do očí se jí vehnaly slzy. Rychle ode mě vstala. ,, No .. M – m ..co to .. jak .. jak můžeš .. "
   Ani nebyla schopná to doříct. Ale ne. Jsem idiot. Přehnal jsem to. ,, Isabel .. tohle jsem ve skutečnosti nechtěl říct, omlouvám se. " Viděl jsem v její tváři to obrovské zklamání. ,, Jdi k čertu Michaeli! "
   Chtěl odejít, ale nedovolil jsem to. Vyskočil jsem z postele a chytil jí za loket. ,, Nedomluvil jsem. " V očích jí žhnuly vzteklé plamínky. Pousmál jsem se, jen ať se na mě zlobí. ,, Pusť mě, Michaeli! " Zavrtěl jsem hlavou. ,, Nikam nepůjdeš, dokud si neposlechneš, co ti chci říct. Své city k tobě jsem v sobě dusil bezmála rok a několik měsíců. V tvé blízkosti jsem nedokázal pořádně myslet, natož mluvit, ale když jsem byl bez tebe, nedokázal jsem jíst ani spát. Tvá krása a sebevědomí mě naprosto uchvátily. Nechci o tebe přijít jen kvůli krátkému pochybení. Byl jsem dvakrát ženatý, ale ani jedna z mých žen ve mně nedokázala vzbudit tolik touhy a rozkoše jako ty. Miluju tě Isabel Portrová a bude to tak navždy, ať už se mnou budeš, nebo ne. Musíš to vědět. Musíš vědět, že jsi pro mě vším, za to co jsem řekl, se moc omlouvám, naštvalas mě a já v sobě potlačoval zlobu už příliš dlouho, ale nic z toho, co jsem ti v rozčilení předtím řekl, jsem nemyslel vážně. "
   Vychrlil jsem to na ní a držel jí přitom u zdi za pas, aby mi neutekla.
   Isabel ani nedutala, jen mě propalovala očima. Vycítil jsem z ní strach. Nedivím se jí, nechápu, kde se to ve mně vzalo. Ale má výbušnost už byla pryč. Pustil jsem jí a sklopil hlavu. ,, No .. teď už všechno víš a pokud chceš pořád odejít, slibuji, že už ti nebudu bránit. A omlouvám se, nechtěl jsem být hrubý. " protřel jsem si oči a otočil se k ní zády. Několik minut se nedělo vůbec nic, ale pak ..

já vím, já vím :-D ..nebojte, píšu hned dál :D

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (4x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Život po smrti - 106.kapitola laneey 31. 01. 2010 - 16:45
RE: Život po smrti - 106.kapitola sára 31. 01. 2010 - 16:50
RE: Život po smrti - 106.kapitola zuzik.14 31. 01. 2010 - 16:59
RE: Život po smrti - 106.kapitola pipulinkamj 31. 01. 2010 - 17:08
RE: Život po smrti - 106.kapitola lenka* 31. 01. 2010 - 17:14
RE: Život po smrti - 106.kapitola zivotjejensen 31. 01. 2010 - 18:45
RE: Život po smrti - 106.kapitola alca.fe 01. 02. 2010 - 11:21
RE: Život po smrti - 106.kapitola revolucionrever 07. 02. 2010 - 13:20