Život po smrti - 125.kapitola

21. únor 2010 | 21.34 |
blog › 
Život po smrti - 125.kapitola

Život po smrti
125.kapitola
   Připadal jsem si jako před rokem, kdy jsem tu přešlapoval a bál se zaklepat. Tentokrát je v tom ale podstatný rozdíl. Isabel je má přítelkyně a já s ní musím mluvit, pokud chci, aby to tak zůstalo.
   Zaťukal jsem a vstoupil dovnitř. ,, Ahoj miláčku. " pozdravil jsem s úsměvem, který mi ale ihned povadl. Isabel ležela zachumlaná pod peřinou a nevypadal moc dobře. ,, Zlato, copak je s tebou? " podivil jsem se a posadil se k ní na postel. Pohladil jsem jí po tváři a ona se posadila a maličko usmála. ,, Nic mi není miláčku, jen mě trochu rozbolela hlava. Spíš mi řekni, co je s tebou, vypadáš unaveně. Trápí tě něco? " Políbil jsem jí a zatlačil zpět na polštář. ,, Nic mě netrápí broučku. Teď jen to, že jsi celá pobledlá a nevypadáš dobře. Lehni si a odpočívej, budu tady s tebou. Původně jsem si přišel o něčem promluvit, ale necháme to na jindy, ano? "  Isabel zavrtěla hlavou. ,, To ne andílku, taky s tebou potřebuju mluvit, musím se tě na něco zeptat. " zašeptala a očí jí posmutněly. Pohladil jsem jí po vlasech. ,, Dobře lásko, začni první. " ,, Michaeli .. chtěla jsem se tě zeptat, jestli jsem udělala něco špatně, protože poslední dobou .. " Nenechal jsem jí to doříct a umlčel jsem jí polibkem. V očích se jí leskly slz. ,, Miláčku prosím tě neplakej. Já se ti moc omlouvám. Neudělala si vůbec nic špatně. Vždyť víš, že tě miluju nejvíc na světě. Vím, že jsem na tebe poslední dobou neměl moc čas, ale to je tím, že bylo hodně práce, já do toho procvičoval svou novou moc a navíc jsem byl skleslý z jednoho případu, kdy jsme šli pro malé dítě. Vzalo mě to, promiň, měl jsem ti to říct. "
   Panebože jsem tak odporný .. takhle lhát. Tolik to bolí, ale pravdu jí říct nemůžu. Pravda by jí jen přitížila. Měl jsem o ní strach, vážně nevypadal vůbec dobře. Unaveně se na mě usmála a pohladila mě po ruce. ,, Měl jsi to říct miláčku, pochopila bych to. " Vytáhl jsem jí peřinu pod bradu a znovu se omluvil. ,, Já vím broučku, vážně mě to mrzí. Zbytečně jsem ti přidělal starosti. " Posadila se a políbila mě. ,, Už na to nemysli zlatí. Hlavní je, že tě tu mám zpět. Chyběl jsi mi. " Schoulila se mi do náruče, já jí houpal a přitom se ptal. ,, Vážně jsem ti chyběl? A co přesně ze mě ti chybělo? " zachichotala se, ale odpověděla. ,, No .. tak v první řadě tvoje kukadla, nemůžu se na ně vynadívat lásko, potom ten tvůj roztomilý nosík a taky tvé polibky. Chyběl si mi zkrátka celý. " zašeptala a znovu mě políbila. ,, Ty mě taky zlatíčko. Co bys řekla na trochu dobrého čaje? " zeptal jsem se s úsměvem a jí se rozzářily očka.
   Vstal jsem a připravil dva hrnky. Donesl jsem je i s kouřící tekutinou k posteli a až když jsem si sedl, tak jsem si vzpomněl na lžičky. Byl jsem líný znovu se zvedat, tak jsem na ně jen pomyslel a ony mi samy vletěly do nastavené dlaně. Isabel se rozesmála. ,, No teda, že se nestydíš, ty lenochu. Takhle toho zneužívat. " zazubil jsem na ní a pokrčil rameny. ,, A z čeho tě vlastně bolí hlava broučku? A jak dlouho? "
   Zamyslela se. ,, Já ti ani nevím. Začalo to včera odpoledne. A spíš než bolest je to takový nepříjemný pocit. " Sáhl jsem jí na čelo, ale teplotu neměla. ,, Snad to bude co nejdřív dobré miláčku. Můžu pro tebe něco udělat? " Zaculila se. ,, To můžeš. Docela bych spala, ale sama se tu v posteli bojím. Co kdybys mi dělal společnost? " zamrkala a já se musel usmát tomu, jak dokáže být vášnivá a zároveň sladká. ,, To víš, že budu. " položil jsem se vedle ní a ona se ke mně přitiskla. Hladil jsem jí ve vlasech a šeptal, co všechno pro mě znamená.
   Po chvilce mě přestala vnímat a usnula. Nechtěl jsem jí probudit, tak jsem jen nehnutě ležel. To ale uspávalo i mě. Byl jsem utahaný jako kotě. A víčka se pomalu zavírala ..
   Dobře dáme si to ještě jednou. Už zbývá jen pár dní do premiéry. ... Po tomhle bys měl usnout a odpočinout si. Není to nebezpečné. ... Pořád ještě nespíš, no dobrá, tak zkusíme něco jiného. ... Nedýchá! Zavolejte záchranku!
   Probudil jsem s cuknutím, když ten muž začal něco vykřikovat. Co, to už jsem mu nerozuměl. Byl jsem celý rozklepaný a unavený ještě víc, než před usnutím. Ale splnil jsem obě části dohody, kterou jsem uzavřel s Jenny.
   Isabel se ke mně pořád tiskla a naštěstí jí moje prudké procitnutí ze snů nevzbudilo. Vypadala o maličko líp. Pohladil jsem jí po tváři a pořádně jí objal. Nesmím připustit, aby se jí něco stalo.
   Spala ještě asi hodinu, potom se probudila s úsměvem na tváři. ,, Ahoj krásko, je ti líp? " optal jsem se a ona přikývla. ,, O moc líp. Už je čas oběda, nemáš hlad? " ,, Trochu. Ty? Mám něco připravit? " usmál jsem se, ale ona se rozesmála naplno. ,, Víš, Michaeli, ne že bych chtěla nějak podceňovat tvé kuchařské umění, ale nech oběd raději na mě, ano? "  Vstávala, ale strhl jsem jí zpět k sobě. ,, To od tebe nebylo hezký, víš o tom? " Tiskl jsem si jí na sebe a ona se smála. ,, Omlouvám se, ale musíš uznat, že .. " ,, Nic neuznám. Koukej zalehnout miláčku. Teď se budu starat já o tebe. " Chtěla ještě něco namítnout, ale přiložil jsem jí prst na ústa. ,, Myslím to vážně drahoušku, odpočívej. "
   Vstal jsem a jal se k prohledávání skříněk, abych zjistil, co bych mohl udělat. Nerad jsem přiznával, že měla Isabel pravdu. Moje mamka vždycky říkala, že mám talent na spoustu věcí, ale vaření to teda není. Po chvíli jsem to vzdal a s nosem zabořeným do jedné poličky jsem se zeptal ,, Zlato, co by sis asi tak dala? " Odpověď žádná, tak jsem se otočil. Zase spala. Přestávalo se mi to líbit. Něco je špatně.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (3x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Život po smrti - 125.kapitola laneey 21. 02. 2010 - 21:46
RE: Život po smrti - 125.kapitola sára 21. 02. 2010 - 21:56
RE: Život po smrti - 125.kapitola lenka♪♫ 21. 02. 2010 - 23:16
RE: Život po smrti - 125.kapitola love.u2 21. 02. 2010 - 23:44
RE: Život po smrti - 125.kapitola zuzik.14 22. 02. 2010 - 16:09
RE: Život po smrti - 125.kapitola mjjforever 22. 02. 2010 - 19:07
RE: Život po smrti - 125.kapitola revolucionrever 27. 02. 2010 - 18:20
RE: Život po smrti - 125.kapitola hanisshka 04. 03. 2010 - 16:48
RE: Život po smrti - 125.kapitola alca.fe 14. 03. 2010 - 18:02