Něco malého o mě :-)
Takžéé.. Jmenuju se Zuzka a vy si můžete na téhle stránce přečíst můj vymyšlený příběh..Snad se vám bude líbit..Možná sem časem přihodím i jiné věci..
Život po smrti - 107.kapitola
31. leden 2010 | 22.15 |
Život po smrti
107.kapitola
Za boky si mě tak prudce přitáhla k sobě, až jsem překvapením vyjekl ,, Isabel, co to ..? " ,, Ticho! Teď zas budu mluvit já! " Zašeptala mi do ucha. Pořád jsem k ní stál zády a její sevření bylo tak pevné, že jsem neměl nejmenší šanci se otočit, abych viděl její výraz.
Opřela si hlavu o mé rameno a pomalu začala odříkávat. ,, To, co si mi řekl, byla ta nejošklivější a nejpodlejší věc, co jsem kdy slyšela! " z jejího hlasu byla slyšet velká zloba a já chtěl něco namítnout, sotva jsem ale vydal první hlásku, stiskla mě ještě pevněji. Tak pevně, že zabránila přístupu kyslíku do mých plic. ,, Isabel .. nemůžu .. " zasípal jsem. Její sevření povolilo a já se zhluboka nadechl. Už jsem se ale nepokoušel nic říkat, tohle varování mi stačilo. Teď prostě mluví ona. Je to odplata za tu mou hrubost.
Obešla mě a dívala se mi zpříma do očí. ,, Musím ti ale říct ještě něco. Ta druhá věc, kterou si tu na mě chrlil, já .. Michaeli, to bylo to nejkrásnější vyznání lásky, jaké jsem kdy slyšela. Moc se ti omlouvám za všechno, co jsem ti kdy provedla a řekla. Ty jsi ten nejkrásnější, nejhodnější a nejsladší muž, jakého jsem kdy potkala. Miluju tě Michaeli Josephe Jacksone a odpouštím ti. Jsi pro mě vším a chtěla bych, aby to tak zůstalo už navěky. "
Koukal jsem na ní s otevřenou pusou a nemohl se neusmívat. Přitáhl jsem si jí k sobě a opřel své čelo o její. ,, Omlouvám, jestli budeš nemocná, ale já musím. " Políbil jsem jí a ten polibek prohluboval a prohluboval a prohluboval ..
Ani nevím, jak jsme se dostali do postele. Necítil jsem se nejlíp, ale touha milovat a být milován mi zatemnila mysl. Nemohl jsem se tomu bránit. A vlastně jsem ani nechtěl.
Ležela pode mnou a já jí líbal na krk.
, chvíli jen tak letmo, něžně. Pak jsem přidal na intenzitě a ona vydechla. ,, Michaeli, drahoušku, tohle .. to není správné .. měl bys odpočívat. " Dělalo mi takovou radost, že se jí špatně mluví. ,, Isabel, zlato .. nepřemýšlej a uvolni se. " nenechala se pobízet dlouho. Jen se pousmála a zajela mi prsty do vlasů. Tohle bylo teprve to pravé usmiřování.
Svlékání sebe i Isabel jsem musel nechat na ní. S mou momentální šikovností bychom tu nezcela svlečení leželi ještě pozítří.
Byla něžná a opatrně mi přetahovala rukáv přes sádru. ,, V pořádku? " optala se s ústy na mé hrudi a já se nezmohl na nic víc než zavzdychané ,, Uhm. "
Když už na nás nezbyla ani nitka z oblečení, rozhodl jsem se vyzkoušet, zda jí dokážu udělat šťastnou i bez používání jedné ruky. Dokázal jsem. Vypomohl jsem si jinak. Pohladil jsem jí po vlasech a znovu dlouze políbil. Nejprve jsem jí špičkou jazyka lehoučce přejel po rtech a pak jsem navštívil její ústa naplno. Svým jazykem mě vřele přivítala a nechtěl mě nechat odejít. Nakonec jsem se z jejích sladkých úst vymanil a šel prozkoumat další části jejího nádherného těla. Třásla se pod mými dotyky a já za to byl moc rád.
,, Miluju tě Isabel. " zašeptal jsem, když mi dvěma prsty ťapkala přes břicho níž a níž. Asi by mě nikdy nenapadlo, že to řeknu a přiznám, ale .. chybělo mi to. Ten pocit bezpečí, lásky, slasti, touhy, pocit toho, že jsem nekonečně milován osobou, která je celým mým životem. Ten pocit, cítit její doteky na svém těle, úplně se podmanit svým i jejím tužbám. Tohle všechno mě naplňovalo štěstím. Naplňovalo to můj život. Náš.
Po tom, co už ani jeden z nás nebyl schopný rozumně myslet, se naše těla spojila v jedno a jediné, co se mi teď honilo hlavou, bylo, že tohle jsou ty nejkrásnější chvíle mého nového života. Ona má mě a já mám jí. Víc ani nepotřebuju. Jsem nejbohatší člověk ve vesmíru, ať si říká, kdo chce, co chce.
Ty nejkrásnější okamžiky, ať už jde o ty velké a vášnivé jako jsou polibky a milování, nebo o úplně obyčejné jako může být podělení se o nějaký zážitek, můžete zažít jen s člověkem, kterého vroucně milujete a který stejně silnou lásku opětuje vám. Protože když se dvě duše tolik milují, stávají se po čase jednou jedinou.
jako to je dneska už třetí díl :D ..ale jdu vymýšlet dál ;-)
Komentáře
| RE: Život po smrti - 107.kapitola | laneey | 31. 01. 2010 - 22:22 |
| RE: Život po smrti - 107.kapitola | britanka | 31. 01. 2010 - 23:27 |
| RE: Život po smrti - 107.kapitola | zuzik.14 | 01. 02. 2010 - 06:06 |
| RE: Život po smrti - 107.kapitola | alca.fe | 01. 02. 2010 - 11:27 |
| RE: Život po smrti - 107.kapitola | pipulinkamj | 01. 02. 2010 - 17:50 |
| RE: Život po smrti - 107.kapitola | lenka* | 01. 02. 2010 - 19:00 |
| RE: Život po smrti - 107.kapitola | promin | 04. 02. 2010 - 18:16 |
| RE: Život po smrti - 107.kapitola | revolucionrever | 07. 02. 2010 - 13:25 |
| RE: Život po smrti - 107.kapitola | ladynka* | 11. 02. 2010 - 18:21 |