Susieajejipovidka | Život po smrti - 74.kapitola

   Ruce mi sice pustila, ale nořila mé tělo do takové slasti, že jsem nebyl schopný sebemenšího pohybu. Každá buňka mého těla byla jako zhypnotizovaná tím, co Isabel dokázala svými prsty. Ani nevím jak, ze mě stáhla kalhoty. Potom se vrátila k mému obličeji a dala mi krátkou psu na tvář. ,, Miluju tě, Michaeli. Znamenáš pro mě tolik, že to slovy ani nedokážu vypovědět. " Vypovídala to ale svým jednáním a mé srdce zaplavovalo neskonalé štěstí. Je to tak nádherný a hřejivý pocit, něco tak upřímného slyšet. Usmál jsem se na ní a zlehounka fouknul do pramínků vlasů, které padaly přes její obličej do toho mého.

   Naučeným pohybem si je strčila za ucho a pokračovala tam, kde skončila. Zasypávala mé tělo polibky, šimrala mě nehtem na břiše a já se neubránil tichému chichotání. Nakonec sjela rukou níž a mně se skoro zatmělo před očima. Poznala to na mě a vědoucně se usmála. Čekal jsem, že mě nechá alespoň chvíli vydechnout, ale ona to zřejmě neměla v plánu.

   Její doteky mě pomalu přiváděly k šílenství. Její ruce kousek po kousku zkoumaly mé tělo. Každičký záhyb, každičkou kapičku potu. Hrála si se mnou jako kočka s myší, ale já už nemohl. Stěží jsem lapal po dechu a prosil. ,, Isabel .. prosím. "

   Zadívala se mi do očí a já viděl, že tentokrát má místo studánek rozbouřené moře. Slitovala se nade mnou. A já byl rozhodnutý jí to teď všechno vrátit.

   Objal jsem jí a otočil se s ní na posteli. V mžiku byla pode mnou a vypadala překvapeně. Políbil jsem jí a pomalu stahoval ramínka od podprsenky. Zajel jsem jí rukou pod záda a nahmatal rozepínání. Chvíli mi to trvalo, ale nakonec jsem zvítězil a ono povolilo. Pohladil jsem jí po vlasech a prstem jí přejel po břiše. Cítil jsem, jak pode mnou mírně prohnula.

   Nechal jsem podprsenku zatím tam, kde byla a pustil se do pomalého stahování jejích kalhot, které jí perfektně obepínaly postavu. Schválně jsem při tom občas zavadil prstem o její holé nohy a pohladil jí. Naskytl se mi pohled na tmavě fialové spodní prádlo, které dokonale ladilo s černou podprsenkou s fialovým lemováním. Měl jsem chuť vykřičet do celého světa, že má přítelkyně je nejkrásnější žena na zemi i na nebi.

   Možná se někdo pozastaví nad tím, co právě děláme. Někomu třeba přijde divné, že my, ačkoliv andělé, se tu oddáváme svým touhám a rozkoším, ale nezapomeňte, že my teď žijeme druhý život. Sice život po smrti, ale život to je. A tohle už zkrátka k životu patří.

   Isabel se na mě dívala a v očích jí tancovaly dva roztoužené plamínky. ,, Michaeli .. " Nebyla schopná něco říkat dál, protože jsem jí zrovna lehce přejel rty po vnitřní straně stehna. Rozhodl jsem se, že jí nebudu mučit tak dlouho, jako ona mě, i když by si to rozhodně zasloužila. Něžně jsem jí svlékl to krásné, leč zhola zbytečné a překážející prádlo, a ponořil se do ní. Oba naráz jsme vydechly slastí.

   Mimoděk mě napadlo, že si Jenny může být stoprocentně jistá tím, že tohle jí vážně vyprávět nebudu. Ani náhodou. Tahle chvíle patří jen mě a Isabel. Byl to náš první nejintimnější zážitek v novém životě. Stačí, že o tom víte vy.

   Laskal jsem Isabel po celém těle. Oba jsme hořely touhou dostat ještě víc. Naše těla se oddávala divokému tanci, který byl tak starý jako samo lidstvo. Hudbou nám byl tlukot našich srdcí. Srdcí, jež bila jedno pro druhé. Náš horký dech zahříval odhalené tělo toho druhého.

   V jedu chvíli se pode mnou Isabel napnula jako struna a tlumeně mi vykřikla do úst, jimiž jsem v hlubokém polibku právě zakrýval ty její. Můj osudový okamžik přišel jen pár vteřin po tom jejím. Křečovitě jsem přivřel oči a po chvíli padl s těžkým vydechnutím na polštář vedle Isabel.

   Přitulila se ke mně a já jí líbal ve vlasech a na krku. ,, Miluju tě miláčku. " zašeptal jsem a ona se ke mně otočila čelem. Políbila mě a usmála se. ,, Taky tě miluju lásko. Byla to nádhera. Děkuju. "

   Položila si hlavu na mé rameno a zavřela oči. Neměl jsem už sílu jí odpovědět. Nechal jsem za sebe promluvit své dotyky. Přetáhl jsem přes nás deku, objal Isabel oběma rukama a zlehka jí přejížděl po zádech.

   Za pár okamžiků jsme se oba propadli do světa, kde se nekladou meze fantazii. Letěli jsme do říše snů.