Susieajejipovidka | Život po smrti - 85.kapitola

   Isabel nejistě pozdravila a pak žďuchla do mě. Zhluboka jsem se nadechl a otočil se tváří tvář ke Claire, Charliemu a Rafaelovi. Claire se na nás usmála. ,, Ráda vás dva zase vidím. Donesly se k nám nádherné zprávy. Je krásné, když se andělé zamilují. Jestlipak jste věděli o tom, že když se poprvé z čisté lásky políbí, rozzáří se nebe zlatavou září? Ti dva dotyční si toho většinou nevšimnou, jelikož jsou momentálně zaměstnání něčím jiným, ale můžu vám říct, že vaše záře byla přímo oslňující. Někteří lidé pokládají tuhle záři za zvláštní jev na obloze, avšak našli se i tací, kteří správně usoudili, že je to andělské štěstí. " Claire mluvila a mluvila a mě všechny ty hezké věci, co říkala, uklidňovaly. Když nám říkala, že jsme nádherný pár a že si myslela už tenkrát, při našem prvním setkání, že patříme k sobě, musel jsem se dokonce usmát. Byla moc milá. Možná nejsou tak špatní. Třeba s nimi mám špatnou zkušenost jen já.

   Posadili jsme se ke stolu a já se cítil dobře. Ale jen do té doby, než se mě Charlie zeptal, co mám za problém, se kterým od nich potřebuji poradit. Vyschlo mi v krku a začal jsem být nervózní. Isabel mě chytla za ruku a stiskla. Podíval jsem se na ní a její oči říkaly jsem tu s tebou.

   Na chvíli jsem zavřel oči a potom potichu promluvil. ,, Já .. když já vlastně nevím jak začít. " Rafael se usmál. ,, Zkus začít třeba od začátku Michaeli. Co se děje? S čím si nevíš rady? "

   Všichni se na mě povzbudivě usmívali, tak jsem na chvíli překonal svůj strach a spustil. ,, Zdají se mi divné sny. Je tam jeden muž a nemá žádnou tvář. Neznám ho. Podává mi nějaké léky a já nevím proč, ale asi jsem nemocný. Mám v těch snech hrozné pocity, které se na mě přenášejí i po probuzení. A .. no a my jsme si s Isabel mysleli .. víte, já si nepamatuju nic z toho, co se dělo několik měsíců před mou smrtí. Ani nevím, jak a kvůli čemu jsem zemřel, takže .. no prostě .. napadlo nás, že by to mohly být ztracené vzpomínky, ty sny. A já .. chtěl bych znát pravdu. Ty sny mě děsí. Chtěl bych, aby se mi paměť vrátila hned, rychle. Pokud to tedy vzpomínky jsou. "

   Celou dobu co jsem mluvil, jsem se ani na jednoho z nich nepodíval. Upínal jsem svůj pohled do stolu a žmoulal Isabel ruku. Ani slůvkem jsem se nezmínil o dnešním ránu. A doufám, že to tak i zůstane. Tohle prostě nemůžu říct. Ublížil bych tím.

   Ti tři se dívali jeden na druhého a pak Claire promluvila. Měl jsem jí z nich asi nejraději. ,, Michaeli .. správně jste usoudili, co ty tvé sny znamenají. Opravdu ti ukazují čas před tvou smrtí, ale jde o to, že to není tak, že bys ztratil paměť. To, co se ti stalo, byl pro tvou mysl a srdce ošklivý zážitek. Tvé srdce a podvědomí tyhle myšlenky uzamklo, aby sis nepůsobil trápení. Je zvláštní, že se to začíná objevovat. Jak dlouho už to trvá? "

   Zamyslel jsem se. ,, Skoro půl roku. Začalo to chvíli po tom, co přestala být Isabel mou svěřenkyní. " Rafael kýval hlavou a pak pronesl prosté ,, Aha. " jakoby to všechno objasňovalo. No .. jim se to možná objasnilo, ale já zůstával pořád bezradný. ,, Aha? " vrátil jsem se zpět k řešení mého problému a rozhodil rukama. Tentokrát to byl Charlie, kdo se usmál a začal mluvit. ,, Michaeli a jak je to dlouho, co Isabel miluješ? A nemyslím dobu, od které jsi jí to řekl. Spíš mě zajímá, zda si jí miloval tak hodně jako teď už v době, kdy přestala být tvou svěřenkyní. " No páni, to jsou mi teda dotazy. Jsem vážně zvědavý, k čemu jim to bude, tohle vědět. Cítil jsem, jak mi rudnou tváře, když jsem odpovídal. ,, Ano, miloval. Už v té době. "

   Podíval jsem se po Isabel, která mě propalovala pohledem a usmívala se jako sluníčko. Jen jsem pokrčil rameny a trošku se na ní usmál. Pak jsem čekal, jak mi to ti tři vysvětlí. Claire se usmívala a pak mi položila ještě jednu zajímavou otázku. ,, A můžeš nám prozradit, co jsi cítil, když Isabel přestala být pod tvým vedením? "Ti si na mě teda vymýšlejí věci. Nepřišel jsem sem přeci, abych si vyléval srdíčko ohledně své zamilovanosti. ,, Byl jsem nešťastný. Chyběla mi. Nemohl jsem s ní být pořád jako dřív. A pak se objevil Doug a já .. já začal žárlit. " Teď už se na mě Claire zubila od ucha k uchu a Isabel se vedle mě chichotala. No paráda, takže nakonec jim tu všem budu pro srandu. Začínal jsem být mrzutý. ,, Můžete mi konečně vysvětlit, jak to spolu souvisí? "

   Slova se ujala znovu Claire. ,, Souvisí to velmi, Michaeli. Tvé srdce je sice přímo obrovské, ale ani do něj se nevejde tolik různých pocitů. Láska přebila to zlé a tvé srdce začalo špatné vzpomínky vytěsňovat. Proto se ti zdají ve snech. Srdce ti je tam posílá a dělá to schválně pomalu. Aby to nebyl tak velký šok. "

   Nechápal jsem to. Copak srdce dokáže takové věci? Musel jsem se na to zeptat a odpověď překvapila mě i Isabel. ,, Vy ale pořád zapomínáte, že už dávno nejste lidé s obyčejným srdcem. Máte teď srdce andělů a to je mnohem, mnohem mocnější. Teď umí jen vstřebávat tvé pocity a rozhodovat, které si uchová, ale časem .. časem dokáže vnímat i pocity jiných. Dokáže rozpoznat, co se odehrává v jiném srdci, ať už andělském, nebo lidském.

   Páni, zřejmě toho o tom, co to obnáší být andělem, ještě moc nevíme. Ale můj problém tohle stejně neřešilo. Už jsem sice věděl, co se děje, ale mě šlo o něco jiného.

   ,, Jenže .. já bych chtěl ještě něco. Já .. já bych chtěl to vracení vzpomínek urychlit. " vysvětlil jsem a Rafael zavrtěl hlavou. ,, V naší moci ale není poroučení srdci Michaeli. "

   Došlo mi, že nakonec se budu muset zeptat, zda umějí to, co mi sliboval Adrien. To znamená, že na něj přeci jen přijde řeč.