Susieajejipovidka | Život po smrti - 86.kapitola

   ,, Já .. myslel jsem .. napadlo mě, jestli byste mi to nemohli nějak ukázat. " Charlie pozvedl obočí. ,, Ukázat? A jak by sis to představoval? "

   Bylo mi jasné, že začínají něco tušit. Těkal jsem očima z jednoho na druhého. ,, No .. jestli byste .. jestli by třeba nešlo .. víte .. vzít mě tam, nebo mi to nějakým způsobem ukázat, abych věděl, co se dělo. " Nevěděl jsem, jak jinak to ještě vysvětlit, abych se u toho zároveň neprozradil. Jenže když se mě Claire zeptala ,, A jak si na něco takového přišel? " Došlo mi, že se snažím zbytečně. Oni to ví!

   Snažil jsem se zůstat v klidu. ,, Jen tak mě to napadlo. " pronesl jsem přiškrceným hlasem a okamžitě jsem poznal, že mi ani jeden z nich nevěří.

   Byl to Rafael, kdo mi to řekl narovinu. ,, Michaeli, neměl bys zapomínat, že my ovládáme schopnosti, o kterých se tobě ani nesnilo, takže poznáme, když nám někdo lže. "

   Isabel se na mě vyděšeně podívala a Charlie mi položil tak jednoduchou otázku, na kterou ale bylo velmi těžké odpovědět. ,, Vracení se do minulosti ovládají jen temní andělé. Jak ty o tom víš? " Isabel se roztřásla ruka, kterou mě držela.

   Musel jsem říct pravdu. Alespoň částečnou. ,, Vím to od něj. Temný anděl mi nabídl, že mě vezme do minulosti, když se přidám k němu, ale .. " ,, Ale Michael to neudělal a hned jsme se vydali za vámi. " Skočila mi Isabel do řeči, aby mi pomohla. Pokud je to vůbec možné, má láska k ní ještě vzrostla. Postavila se za mě, snaží se mě bránit a já .. Panebože, jsem tak hrozný. Jak jen jsem mohl? Jak jsem nad tím mohl uvažovat?

   Claire, Rafael a Charlie se ale nenechali obelhat. I když moje drahá Isabel si myslela, že to, co říká, je pravda. ,, Michaeli, myslím, že je čas, abys všem v této místnosti řekl, jak to doopravdy bylo. Pověz nám, kvůli čemu tě Adrien našel. Jak? "

   Sklopil jsem hlavu a vedle mě zase vykřikla Isabel. ,, On neví, jak ho našel. Ale to přeci není důležité, ne? Hlavní je, že se nenechal zlákat a hned se vydal sem. Tak co po něm ještě chcete? "

   Její starostlivost mi zabodávala osten provinilosti hlouběji a hlouběji do srdce. Až se dozví pravdu, bude mě nenávidět. A budu se tomu snad moci divit?

   Isabel vypadala zmateně. Dívala se po nás a zřejmě neměla nejmenší tušení, o čem to mluvíme. ,, No .. Michaeli, nebylo by spravedlivé říct Isabel, jak tě Adrien našel? " vyzvala mě Claire.

   Do očí se mi hrnuly slzy, nechtěl jsem, aby se tohle někdy někdo dozvěděl. Ale s nimi nemám na vybranou. Něco mi říká, že oni už tu pravdu zdají, takže se to Isabel dozví buď od nich, nebo ode mě. Možná .. možná, že když to řeknu sám, bude pro ní pak snadnější mi odpustit .. i když .. proč by mi po něčem takovém měla chtít odpouštět? Ani vám se to nebude líbit. Tím jsem si zcela jistý.

   Pořád jsem mlčel a Claire mě požádala, abych konečně promluvil. ,, Michaeli .. musíš to říct. Isabel má právo to vědět. " No dobrá. Takže .. ,, Isabel já .. lhal jsem ti. Prosím, pokud můžeš, odpusť mi. "

   Musel jsem jí o to poprosit dřív, než bude plná vzteku. Nechápavě si mě prohlížela a pak zase po dlouhé době promluvila. ,, Michaeli, o čem to tu pořád všichni mluvíte? Co mám právo vědět? Kdy jsi mi lhal? A co ti mám odpouštět? "

   Vzal jsem jí za ruce a rozhodl se to vyprávět jí. Když už se to musí dozvědět, přestanu být zbabělec a budu se jí celou dobu dívat zpříma do očí.