1.kapitola

27. únor 2010 | 21.25 |
blog › 
1.kapitola

Mé kouzelné dítě
1.kapitola
Gary, Indiana
   Michaela jsme si po pár dnech vezli domů, kde už na něj čekalo jeho šest starších sourozenců. Nejstarší z nich je osmiletá Rebbie. Hodně mi v domácnosti pomáhá. Potom Mika přivítají ještě sedmiletý Jackie, skoro pětiletý Tito, a tří a půlletý Jermaine, a ten půl rok musím zdůraznit. V prosinci už mu totiž budou čtyři a on nemá rád, když ho zahrnujeme ještě mezi tříleté špunty. Jako tří a půlletý se cítí větší. Musím se vždycky smát, když mě opravuje svým dětským hláskem a důrazně vyslovuje ,, Tři a půl, mami. "
   Dál na něj čekají ještě dvouletá La Toya a osmnácti měsíční Marlon. Početná rodinka, že? Oh ano, tohle je dohromady jen sedm dětí, ne osm, ale o jedno nás těsně po narození bohužel připravil osud.
   Dost ale smutnění. Právě jsme zastavili před naším malým domem. A když říkám malým, myslím to doslova. Jen co jsme vystoupili, ze dveří se k nám jako tornádo hnala skupina dětí. V první řadě Jackie, Tito a Jermaine a za nimi Rebbie, která měla v náruči Marlona a těsně u nohy jí cupitala La Toya s roztomilými copánky.
   ,, Ukaž .. ukaž nám ho .. mami ukaž ho. " překřikovali se naše děti jedno přes druhé, dožadujíc se toho, poznat svého nejmladšího brášku. Nakonec je Joseph okřikl. ,, Ale dost! Vzbudíte ho! Alou všichni domů. " Všechny děti rázem utichly a společně jsme vcházeli do domu, který bude nyní i Michaelovým domovem.
   Usadila jsem se s ním do křesla zrovna ve chvíli, kdy otevřel oči. Děti se kolem mě seběhly a sledovaly ho. Michael nejprve vypadal, že ho ten náhlý zájem o jeho osobu nikterak nevyvede z míry, ale to byl jen můj první dojem, protože ani ne po deseti vteřinách se rozkřičel na celé kolo, čímž vyděsil Marlona a ten, aby náhodou nezůstal pozadu, začal křičet z plných plic s ním.

   Já se tomu smála, ale děti si zacpávaly uši. Rebbie byla pohotová a donesla Marlonovi plyšovou hračku. Přestal s brekem a tiskl si svého nejmilejšího medvídka k sobě. S Michaelem to tak snadné nebylo. Jednak byl po té cestě z porodnice unavený a ten ruch kolem ho zlobil a taky ho najednou obklopovalo plno cizích lidí, kterým ještě pořádně nepředvedl, že má hlas jako zvon.
Kdyby záleželo jen na mně, tak ho klidně nechám, ať se vykřičí dosytnosti. Přece jen, je poprvé doma, tak ať si to pořádně užije, ale děti se zlobily. ,, Mami, ať neřve. " Pohoupala jsem ho a vložila mu do těch jeho maličkých úst dudlík. Ještě párkrát křiknul, ale potom se utišil a jen na nás na všechny mrkal svýma velkýma očima. ,, Je hrozně malej. " ušklíbl se Jackie a Rebbie se mu posmívala. ,, Ty si určitě nebyl o moc větší. "
   Poslouchala jsem všechny své děti, ale oči jsem měla v tuhle chvíli jen pro tmavou tvářičku svého nejmladšího synka, který zívl a zavřel očíčka.
...................................................................................
Na jihu Francie
   Nicolette jsme přivezli do honosné luxusní vily. V hale nás hned vítala naše služebná April. ,, Smím se podívat, paní? .. Oh, ta je ale nádherná. A ten rozkošný nosík. " Úplně se nad ní rozplývala a já se pyšnila nad tím, že chválí mé dítě. Po chvíli jsme jí ale musela zastavit. ,, Moc děkuji, April. Je náš pokoj připravený? " April se usmála. ,, Jistě paní. Mám vám s něčím pomoci? " ,, Ne děkuji. Všechny věci nese manžel. Jen prosím řekni Amandě, ať připraví oběd. "
   Zamířila jsem s Nicolette nahoru do naší ložnice, kde už pro ní byla připravená dětská postýlka. Jack za mnou po chvíli přišel, zrovna když jsem Nicolette přikrývala.
   ,, Jak se mají moje dvě princezny? " ,, Jedna teď usnula a ta druhá se má šťastně a unaveně. " zašeptala jsem a nechala se obejmout. Jack mě vzal do náruče a uložil do postele. ,, Je nádherná, viď. " Pronesl zasněně můj manžel, se kterým jsem měla úžasně idylický vztah, nyní ještě posílený narozením prvního dítěte.
   Když jsme se dozvěděli, že jsem těhotná, oba jsme byli štěstím bez sebe. Tak nádherný pocit. Nemohlo ho předčit nic jiného. Až do okamžiku, kdy jsme jí poprvé drželi v náruči. To bylo teprve bezedné štěstí. A s tímhle pocitem jsem i usínala. Troufám si říct, že mám vlastně dokonalý život.

Tak jsem vymyslela ještě jeden díl :) .. snad se vám to bude líbit :)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: 1.kapitola brity 27. 02. 2010 - 21:33
RE: 1.kapitola laneey 27. 02. 2010 - 22:04
RE: 1.kapitola alčadobošová 27. 02. 2010 - 22:04
RE: 1.kapitola zuzik.14 28. 02. 2010 - 10:28
RE: 1.kapitola revolucionrever 28. 02. 2010 - 12:07
RE: 1.kapitola veru.jandova 01. 03. 2010 - 21:06
RE: 1.kapitola hanisshka 09. 03. 2010 - 22:36