Něco malého o mě :-)
Takžéé.. Jmenuju se Zuzka a vy si můžete na téhle stránce přečíst můj vymyšlený příběh..Snad se vám bude líbit..Možná sem časem přihodím i jiné věci..
Život po smrti - 130.kapitola
28. únor 2010 | 19.41 |
Než začnete číst tuhle kapitolu, musím vám něco vysvětlit. Tenhle díl je o hodně kratší než ty ostatní, protože jsem nechtěla rozepisovat do detailu to, co už všichni víme. Prostě se mi o tom nechtělo psát. Možná nebudete moc chápat ten díl, který přijde po tomhle a bude vám připadat přehnaný, ale nenechte se zmýlit. Vy si totiž s Michaelem jen prohlížíte jeho vzpomínky, ale to co se s ním při spánku doopravdy dělo a co mu hrozilo se dozvíte až od Isabel. Tak buďte prosím trpělivý, všechno má svůj důvod a svoje vysvětlení . Děkuju :)
Život po smrti
130.kapitola
Když jsem oči znovu otevřel, bylo všechno jinak. Rozhlížel jsem se kolem a s úžasem zjistil, že jsem ve svém starém domě a právě si lebedím v mé posteli. Z chodby se ozýval hluk, který se během chvíle přesunul ke mně. Na postel mi naskákali Paris, Prince a Blanket. ,, Ty dnes nevstáváš, tati? "
Nebyl jsem schopný jim odpovědět. Jen jsem si je všechny mlčky prohlížel a nemohl uvěřit tomu, že jsem zas, i když jen na krátký okamžik doopravdy s nimi. Blanket mi dal pusu na tvář a lehnul si ke mně. ,, Jsi nemocný, tatínku? " Zavrtěl jsem hlavou a objal je. ,, Tolik jste mi chyběli. "
Tenhle okamžik se tak nějak rozplynul a já najednou vystupoval z auta. Všude byl hrozný ruch. Z budovy přede mnou se ozývalo mnohohlasné skandování mého jména. Věděl jsem, že je to konference k oznámení mého návratu. Prostě jsem všechny tyhle okamžiky v sobě měl, jen musely dostat prostor vylézt na povrch. Ten pocit, že zase stojím před fanoušky byl fantastický. Byl jsem hrozně nervózní, ale zároveň uvnitř mě sálalo příjemné teplo. Štěstí.
A zase změna. Výběr tanečníků. Vzpomínky se mi jedna po druhé vracely. Znovu jsem viděl co se všechno dělo. Prožíval jsem radosti, ale bohužel i starosti svého tehdejšího života.
Záhadný člověk bez tváře se konečně objevil na scéně a já pochopil, že je to můj lékař a bohužel i člověk zodpovědný za mou smrt. Proto ten strach z něj. Viděl jsem, jak mi předepisuje spousty léků. Prakticky každý, o který jsem ho požádal. Už vím, proč tyhle hrůzy má mysl vytěsnila.
Prožívání tohohle období pro mě bylo velmi bolestné. Začal jsem žádat o další a další léky a on mi vyhověl.
Neviděl jsem každý svůj den. Jen ty zlomové okamžiky, ale i to postačilo k pochopení celé té záležitosti. Datum 25.6.2009 se neúprosně blížil. Nemohl jsem s tím nic dělat. Minulost se změnit nedá.
Ležel jsem v posteli a dostával svou obvyklou dávku prášků. Jenže tentokrát to nezabralo. Víte .. já vám tu nechci popisovat, co všechno se dělo a jak moc zlé to bylo. Vy o tom jistě víte své a já nechci, aby někdo prožíval tuhle bolest znovu. Všichni víme, jak to tenkrát dopadlo. Mé srdce to nevydrželo. A znovu se odehrávala ta scéna s lékaři a mým neúspěšným oživováním, o které jsem mluvil na začátku příběhu. Bylo to příšerné.
Jedna věc však byla jinak. Minule tu byl při tomhle se mnou už Brad. Ovšem teď tu nebyl nikdo. Byl jsem sám. A záleželo jen a jen na mně, co udělám dál. Zůstanu tady, nebo se vrátím zpět?
Komentáře
| RE: Život po smrti - 130.kapitola | brity | 28. 02. 2010 - 15:25 |
| RE: Život po smrti - 130.kapitola | love.u2 | 28. 02. 2010 - 15:32 |
| RE: Život po smrti - 130.kapitola | lenka♪♫ | 28. 02. 2010 - 15:41 |
| RE: Život po smrti - 130.kapitola | zuzik.14 | 28. 02. 2010 - 20:41 |
| RE: Život po smrti - 130.kapitola | revolucionrever | 04. 03. 2010 - 15:43 |
| RE: Život po smrti - 130.kapitola | hanisshka | 04. 03. 2010 - 17:16 |
| RE: Život po smrti - 130.kapitola | alca.fe | 14. 03. 2010 - 18:27 |