Život po smrti - 32.kapitola

22. listopad 2009 | 22.19 |
blog › 
Život po smrti - 32.kapitola

dneska jsem to přepisovala 3 hodiny,pořád mě něco rozptylovalo..tak kdyžtak se omlouvám za chyby :-D

Život po smrti
32.kapitola
   ,, ... takový strach? " ,, Ano, to má, v posledních dnech nemyslí na nic jiného. " Slyšel jsem hlasy a ačkoliv šeptaly, třeštila mi z nich hlava. Co se stalo? S námahou jsem otevřel oči a snažil si vzpomenout. Proč ležím v posteli? Z čeho mě tak příšerně bolí hlava a pr .. Přesně v tom okamžiku mi hlavou prolítly vzpomínky a na události předchozích hodin. Nadzvedl jsem se, abych viděl, kdo mluví, a zbystřil jsem, abych slyšel o čem. Zjistil jsem, že je to Isabel a Chris. Sotva jsem ho zahlédl, zas se ve mně všechno sevřelo strachy. Isabel si všimla, že se na ně dívám a hned se ke mně rozběhla. ,, Jste vzhůru, díky bohu. Jak se cítíte? " Chtěl jsem jí odpovědět, že pěkně mizerně, ale Chris se začal přibližovat k nám, tak jsem se prudce posadil, abych ho zastavil. ,, Nechoďte ke mně! Nechte mě být! Já vám svoje vzpomínky nedám! "
   Isabel mě začala uklidňovat a chytila mě za ruce, které mi v obraně vystřelily do vzduchu. ,, Michaeli, nebojte se, je to v pořádku. " V pořádku? Co tím myslí? Těkal jsem očima z jednoho na druhého. ,, Michaeli, Chris vám nepřišel vzít vzpomínky. " Nepřišel? A proč je tady? Vůbec jsem nedokázal přemýšlet. Zavřel jsem oči a chytil se za hlavu, jako by mi to mohlo pomoci od toho nepříjemného hučení.
   ,, Michaeli, možná byste si měl ještě na chvíli lehnout, pořád vypadáte, že vám není dobře. " To má teda pravdu, taky mi vůbec dobře není. Ale nejdřív musím vědět, proč je tady Chris. Otevřel jsem oči a zeptal se ho. ,, Proč jste tedy přišel? " Chtěl mi odpovědět, ale Isabel ho zarazila. ,, Já mu to řeknu. Michaeli, Chris nepřišel, aby vám ublížil, ale .. " ,, Ale proto, že jsem vás dva slyšel křičet. Vlastně vás slyšeli všichni. Chtěl jsem ti zrovna jít říct, že to co se stalo dole, nikomu nepovím, protože jsi měl pravdu. Ale pak jsme vás slyšeli a já se rychle šel podívat, co se děje. Nikdy by mě nenapadlo, že tě tak vyděsím. " skočil jí Chris do řeči.
   No, to ho teda napadnout mohlo, ušetřil by mě toho nepříjemného pocitu, který mi teď vibroval celým tělem, omdlívání totiž vůbec není příjemné. Nevěděl jsem, co mu to mám říct. Isabel na mě koukala s očekáváním, jenže já netušil, na co čeká, dokud se nezeptala. ,, No tak Michaeli, teď už víte, že Chris nic neřekl, to nemáte ani trochu radost? "
   Radost? To ani nemám. Možná se mi trochu ulevilo. Asi tak na deset vteřin, protože Chris ještě neskončil. ,, Ehm, možná bys měl vědět, že .. víš, já sice nic neřekl, ale ten váš křik se opravdu rozléhal celým nebem. A .. bylo vám docela dost rozumět. "
   Isabel se zamračila. ,, Co tím myslíte? " Chris sklopil hlavu. ,, Myslím, že vás slyšeli i oni, a .. mám skoro strach ti to říct Michaeli. " Vykuli jsem na něj oči. ,, Cože? Děláte si srandu? Přestaňte mě napínat. " Chris pozvedl obočí. ,, No .. jak myslíš. Víš .. oni přijdou za tebou. " Ale ne. To není dobrý. Možná mi to přece jen vážně neměl říkat. Už se mi zas dělá špatně. Přijdou za mnou? Jako sem? Oni? Oni osobně? Za mnou? To vůbec není dobrý. Co budu dělat? Isabel si mě starostlivě prohlížela. ,, Michaeli, dýchejte, bude to dobrý. " To teda nebude dobrý. ,, Kdy při .. " Ani jsem to nestačil doříct, když se otevřely dveře a v nich stáli dva staří muži a jedna žena, které jsem tu ještě nikdy neviděl. ,, Dobré odpoledne, Michaeli. " Pozdravili mě a zavřeli za sebou.
   Přemýšlel jsem, jestli by přece jen nebylo lepší znovu omdlít.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (5x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Život po smrti - 32.kapitola crazyy.giirl 22. 11. 2009 - 22:25
RE: Život po smrti - 32.kapitola zuzik.14 22. 11. 2009 - 22:30
RE: Život po smrti - 32.kapitola laneey 23. 11. 2009 - 02:01
RE: Život po smrti - 32.kapitola alca.fe 23. 11. 2009 - 10:49
RE: Život po smrti - 32.kapitola revolucionrever 17. 12. 2009 - 15:49