Život po smrti - 43.kapitola

29. listopad 2009 | 17.44 |
blog › 
Život po smrti - 43.kapitola

Život po smrti
43.kapitola
   Ležel jsem v posteli a zíral do stropu. Co to se mnou je? Proč jsem prostě nezaklepal a nešel dovnitř? Vždyť o nic nejde. Sama přece říkala, že je to její nejlepší přítel z dětství. Je jasné, že si s ním rozumí. To mě mohlo napadnout hned. Tak proč jen jsem proboha nezaklepal? Někdy vážně sám sebe nechápu.
   Zavrtěl jsem hlavou nad tím, jaké jsem trdlo a zachumlal jsem se pod peřinu. Už mi těžkly víčka, když mě vyrušilo klepání na dveře. Prudce jsem se posadil a protřel si oči. Že by Isabel přišla za mnou? Zajásal ve mně nezbedný hlásek a na tváři se mi rozlil úsměv. ,, Dále. " zavolala jsem a už jsem se nemohl dočkat, až zase uvidím její nádherné oči.
   Dovnitř ale nevstoupila Isabel. Ve dveřích stála Jenny s uplakanýma očima. ,, Jenny co .. ? " Ani jsem to nestačil doříct, když se zase rozplakala a přitom mě prosila. ,, Michaeli, prosím, mohl bys mě vzít zase domů? Já už tady nechci být. Prosím. " Tak přece jen jí to nebylo úplně jedno. Zřejmě jí to všechno doopravdy došlo až teď. Bylo mi jí líto. Stála tam u mých dveří a z očí se jí kutálela jedna slza za druhou. Poklepal jsem vedle sebe na postel. ,, Posaď se, Jenny. " Otírala si tváře od slz a se skloněnou hlavou si ke mně sedla. ,, Jenny, je mi to moc líto, ale já tě už nemůžu vzít zpátky, tvůj domov je teď tady. " Koukala na mě s nešťastným výrazem a zas se rozplakala.
   Nevěděl jsem, jak jí utěšit. Pohladil jsem jí po vlasech. ,, Jenny , já vím, jak je to těžké, ale musíš se s tím smířit. Bude to bolet, neříkám, že ne, ale jednou se to zlepší, to ti slibuju. "
   Mrkla na mě a ještě párkrát vzlykla. Pak se pomalu uklidnila. ,, Díky. Víš, že přesně takhle jsem si tě vždycky představovala? " S úsměvem jsem se jí zeptal. ,, Vážně? A jak sis mě představovala? " Zazubila se na mě. ,, No .. přesně takhle. Prostě .. Jsi moc hodný, věděla jsem, že určitě jsi. A .. omlouvám se za to odpoledne, chovala jsem se hloupě. " ,, Oh, Jenny, přivádíš mě do rozpaků. A nemusíš se omlouvat. Nic tak hrozného se přeci nestalo. " Mrknul jsem na ní a rozesmál se. Smála se se mnou. Nakonec není tak špatná. Je to milá holka, vlastně skoro ještě dítě.
   ,, Jenny, půjdem už spát ano? " Jenny vyskočila z mé postele a zaculila se. ,, Jo, půjdem. Asi jsem tě předtím vzbudila, viď? " ,, Ne, nevzbudila. Byl jsem úplně vzhůru. " lhal jsem jí, a aby mi uvěřila, vykouzlil jsem na tváři úsměv. Ještě než vyhopsala z mého pokoje pryč, zavolala. ,, Díky a dobrou. " Poslala mi vzdušnou pusu a dveře za ní zaklaply.
   Kroutil jsem nad ní hlavou, ale musel jsem se smát. Kéž by mi to takhle šlo s Isabel.
   No .. a už jsem myšlenkami zase u ní. Ani se za mnou nepřišla podívat. Naposledy jsem jí viděl, než odešla pro svého svěřence. Ale asi jen neměla čas. Zítra, hned ráno se za ní zastavím, abych se jí zeptal, jak se má.
   V duchu jsem jí popřál dobrou noc a tvrdě usnul.
   Ráno jsem se vzbudil, když na mě posvítily první sluneční paprsky. Vyskočil jsem z postele a za chvíli jsem už šupajdil k Isabel. V půli cesty jsem ale zůstal stát jako přimražený. V jejích dveřích totiž stál někdo, koho neznám. Bylo mi jasné, že je to její svěřenec. Ale nešlo mi do hlavy, proč u ní byl tak brzy ráno. Nebo .. že by teprve odcházel?

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (3x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Život po smrti - 43.kapitola zivotjejensen 29. 11. 2009 - 17:48
RE: Život po smrti - 43.kapitola britanka 29. 11. 2009 - 18:02
RE: Život po smrti - 43.kapitola laneey 29. 11. 2009 - 18:06
RE: Život po smrti - 43.kapitola lennie 29. 11. 2009 - 18:10
RE: Život po smrti - 43.kapitola alca.fe 29. 11. 2009 - 18:19
RE: Život po smrti - 43.kapitola zuzik.14 30. 11. 2009 - 19:00
RE: Život po smrti - 43.kapitola revolucionrever 17. 12. 2009 - 16:45