Susieajejipovidka | Život po smrti - 18.kapitola

   Praštěte mě někdo. Co to dělám? Isabel se na mě pořád zkoumavě dívala. Byla už zase zpátky. Ta stará známá Isabel. Snažil jsem se jí vysvětlit, co mě k tomu vedlo. ,, Víte .. já .. vy .. byla jste .. no a já .. nevěděl jsem .. " Isabel se culila a já si v duchu nadával do hlupáků. Bože, to vážně nedokážu normálně mluvit? Vysvobodila mě, když řekla. ,, Michaeli .. díky. Vím, proč jste to udělal. A jsem moc ráda. " Stouplo mi sebevědomí. Že bych jí přece jen nebyl úplně lhostejný? ,, Vážně? " zeptal jsem se jakoby nic, ale přitom se mi chtělo skákat radostí. Ale bohužel, vzápětí dorazila studená sprcha. ,, Jo, udělal jste to, abych vás začala vnímat. A moc vám děkuju. Málem mě dostal. " tak jak rychle mi sebevědomí vylítlo, tak tvrdě zase přistálo dole. Moc ten důvod neodhadla. Samozřejmě, že jsem jí chtěl zachránit, ale taky musím přiznat, že jsem jí toužil políbit už od té doby, kdy ona políbila mě. Jenže ona to ani jednou nebrala vážně. No ..co se dá dělat. Nemůžu jí říct pravdu. Víte, jak by to dopadlo? S mými vyjadřovacími schopnostmi, když jde o něco, co mě uvádí do rozpaků? To bychom tu stáli ještě za sto let.

   Chtěl jsem se od toho ožehavého témata dostat co nejdál, tak jsem se otočil na staršího anděla, co odehnal Adriena. Stál opodál a tvářil se pobaveně. No bezva, předpokládám, že do rána o tom ví celé nebe. ,, Promiňte pane, ale kdo to byl? " Starší anděl přistoupil až k nám, představil se jako Roland a začal vysvětlovat. ,, To byl Adrien. Temný anděl. Odvádí ze světa duše zločinců a zlých lidí. Občas jim pomůže ke skonu, ale je mu jedno, že při tom přijdou o život i nevinní. Zrovna jako dnes. Tahle spoušť je jeho práce." Rozhlédli jsme se s Isabel znovu kolem a přejel nám mráz po zádech, když nám došlo, k čemu se nás skutečně snažil umluvit. Ronald pokračoval. ,, Vybírá si na pomoc hodné anděly, které ze světa někdo sprovodil násilím, nebo kterým bylo za života hodně ubližováno, protože ti mají sklon k tomu, aby se přiklonili k temnotě. Adrien je láká a využívá při tom jejich vnitřní bolest. Vy dva jste pro něj byli jako poklad. Tebe zabili. "ukázal na Isabel. ,, A tobě ubližovali. " otočil se na mě. ,, Máš docela odvahu Michaeli, ještě se nenašlo moc andělů, kteří by mu zvládli oponovat. A myslím, že ještě žádný jiný anděl nezachránil jiného anděla před temnotou. A zvlášť ne takovým způsobem. " Domluvil se smíchem a já opět zrudnul. Ronald odešel a my dva jsme tam zůstali stát samy. Zarytě jsem mlčel a zíral do země. Cítil jsem na sobě její pohled. Proboha, jestli s tím nepřestane, zůstane tu ze mě jen hromádka rosolu. Zvedl jsem hlavu a rychle zadrmolil, aniž bych se jí podíval do očí. ,, Musíme jít pracovat. Jména znáte, tak to zkuste sama, je jich tu hodně. Kdyby byl nějaký problém, tak mě zavolejte. " Nervózně jsem se zaculil a upaloval od ní co nejdál.