37.kapitola

10. listopad 2009 | 21.46 |
blog › 
37.kapitola

omlouvám se za zpožděníííí :-)

37.kapitola
,, Dohoda "
   Bylo už hodně pozdě v noci, ale ti dva stále seděli v obýváku a choulili se jeden k druhému. ,, Miláčku? Smím zítra zavolat tvé mamince? Určitě bude moc šťastná. " ptala se Kirsten Michaela. Ten dlouho mlčel. ,, Miláčku? Posloucháš mě? " zeptala se znovu, když pořád neodpovídal. Michael zamumlal. ,, Hm, poslouchám. Promiň, přemýšlel jsem a .. já jí zavolám sám. " usmál se na ní. Kirsten to potěšilo ještě víc. Políbila ho a Michael jí polibek opětoval. Pak se zeptal ,, Je mi zima, nepůjdeme už do ložnice? " Kirsten ho pohladila po tváři. ,, Tak pojď ty moje zmrzlinko. " Zasmála se na něj a šli si lehnout.
   Michael usnul dřív a Kirsten ho pozorovala. Jak očekávala, to, že promluvil, ještě neodehnalo zlé sny. Michael sebou házel v posteli a byl neklidný. Kirsten ho probudila a přitiskla se k němu, aby věděl, že tu není sám. Než usnula, myslela na to, že asi chvilku ještě potrvá, než bude Michael úplně v pořádku.
   Ráno ho probudilo šimrání slunečních paprsků na tváři. Zívl a protáhl se. Potom se otočil na spící Kirsten a do ucha jí pošeptal ,, Miluju tě , lásko. Jsi můj poklad. " Kirsten se usmála a otevřela oči. Omotala si ruce kolem jeho krku a on si jí přitáhl k sobě. Kirsten ho hladově políbila. ,, Dobré ráno, andílku, co že už jsi vzhůru? " Michael se usmál. ,, Sluníčko mělo pocit, že už spím moc dlouho. " Kirsten se zasmála,, Ach to nezbedné sluníčko, že? " Michael jí pohladil po vlasech. ,, Jdu zavolat mámě. Přikývla, ale když se zvedl z postele, zavolala ho zpátky. ,, Zlato? Pojď sem prosím ještě. Chtěla bych s tebou o něčem mluvit. Michael si myslel, že asi ví, o co půjde. Posadil se na postel a kývnutím vyzval Kirsten, aby začala. ,, Lásko, jde o to, že .. přemýšlela jsem a .. co bys řekl na to, kdyby se tu na chvíli zase zastavil doktor? " Jen co to dopověděla, zvědavě se na něj dívala a měla trochu obavy z jeho reakce. Michael tohle ale čekal. ,, Miláčku .. taky jsem nad tím přemýšlel a .. ať přijde. Já .. chci to zkusit. " Bylo vidět, že mu tohle rozhodnutí dalo hodně zabrat. V očích se mu třpytily slzy. Kirsten se na něj usmála a láskyplně mu je otřela. ,, Lásko slibuju, že to jen zkusíme. Pokud z toho nebudeš mít dobrý pocit, tak přestaneme, ano?" Michael souhlasně kýval hlavou. Pak se na ní usmál. ,, Děkuju ti, jsi ten nejúžasnější člověk, jakého jsem kdy potkal, nechápu, že jsem předtím dokázal žít bez tebe. " Políbil jí a vyskočil z postele. ,, Jdu zavolat domů. " Vyběhl z ložnice a Kirsten se znovu svalila na polštář. Byla moc ráda, že to Michael přijal.
   Michael vytočil číslo do domu, kde bydleli jeho rodiče. Zvedl to Joseph. ,, Ano? " Michael si nebyl jistý, zda se mu chce mluvit právě s ním. ,, Haló? " zavolal znovu Joseph a na jeho hlase bylo znát podráždění. Michael pevně zavřel oči a odhodlal se. ,, Ahoj. " Joseph byl chvíli ticho a pak se opatrně zeptal ,, Michaeli? Jsi to vážně ty? – Jsem to já. – Tak ty už zase mluvíš. To je dost, tvoje matka už z tebe byla na nervy. Počkej, zavolám ti jí. " Michael se musel usmát. Ačkoliv se totiž Joseph snažil vypadat, že je mu to jedno, na jeho hlase byla slyšet radost. Přece jen mu na něm trošku záleželo. V telefonu se ozvalo tlumené ,, Kate? Máš telefon. To budeš koukat. " Chvíli bylo ticho a potom se ozval jemný hlas jeho maminky. ,, Halo? Kdo je tam? – Ahoj mami. – Mi-Michaeli? – Ano? – To není možné, jsi to vážně ty. A voláš mi. " Zdálo se, že Kathrin snad skáče u telefonu radostí. Nechtěla Michaela vůbec pustit. Telefonovali snad půl hodiny.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: 37.kapitola zivotjejensen 10. 11. 2009 - 21:52
RE: 37.kapitola britanka 10. 11. 2009 - 21:53
RE: 37.kapitola laneey 10. 11. 2009 - 21:54
RE: 37.kapitola alca.fe 11. 11. 2009 - 13:27
RE: 37.kapitola zuzik.14 12. 11. 2009 - 16:54
RE: 37.kapitola ladynka* 14. 02. 2010 - 01:54